Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
7. 12. 2004
Intenzivní kontakt s médii a veřejností považuje Armáda České
republiky za stěžejní. Důraz klade hlavně na televizi.
Česká televize včera uvedla první část desetidílného seriálu Česká
mise. Dokumentaristé Marek Vítek a Radan Šprongl v něm přibližují
služební i soukromý život vojáků, kteří nyní působí
v českých zahraničních misích. „Češi mnohdy nechápou, proč po
světě platíme stovky svých vojáků. Ti přitom šíří dobré jméno
naší země,“ vysvětlil Vít Kolář, mluvčí ministerstva zahraničí,
proč resort diplomacie dokumenty spolufinancoval.
Nejvíce však na vznik televizní série přispěla armáda. Ta kromě
zmíněné České mise uvádí letos na obrazovkách ČT dalších sedm
menších dokumentů – nedávno přehlídku techniky Bahna,
v září pak Nebe pro Gripen. Právě prostřednictvím televize
komunikuje nyní vojsko s veřejností nejvíce.
Tiskový důstojník všude
Informovat co nejpodrobněji o tom, co dělá, to dnes armáda považuje
za jeden ze svých stěžejních úkolů. Předělem přitom bylo podle
Drahomíry Nové z tiskového oddělení ministerstva obrany vojenské
cvičení zemí NATO, které Česko hostilo ještě jako nečlen v říjnu
1995.
„Do Vyškova se tehdy sjelo na čtyři sta vojáků ze čtrnácti zemí.
Velitelé z NATO nás upozorňovali: Vaší povinností je lidem přesně
říct, co se tady bude dít,“ říká Nová. Ze čtyř stovek vojáků
zajišťovalo před deseti lety ve Vyškově kontakt s médii plných
sedmdesát. Dalším mezníkem byl samotný vstup Česka do NATO.
Dnes se bez tzv. tiskového a informačního důstojníka neobejde žádná
jednotka české armády. „Větší útvary na to mají speciálně
vyčleněného člověka, na menších informuje novináře a civilisty
psycholog či zástupce velitele,“ přibližuje Vladimír Palán, šéf
komunikace ministerstva obrany. „Ze zahraničí pak ‚tiskaři‘
spravují českou veřejnost o průběhu mise, ale vysvětlují také
místním obyvatelům, proč a co tam armáda dělá,“ dodává Palán.
Armáda prý dává vědět prakticky o veškerých svých akcích
– od běžných jako cvičení, až k nejvýznamnějším jako
zavádění nových letounů či zrušení základní služby. „Zvlášť po
konci branné povinnosti se snažíme nahradit oficiálními informacemi
o armádě to, co si dříve muži po návratu do civilu sdělovali velmi
neformálně,“ tvrdí Palán.
Hlavním médiem je televize
Propagaci většiny akcí – kromě drobnějších, regionálních
– koordinuje ústředí. Odbor komunikačních strategií
s 26 zaměstnanci zajišťuje kontakt s tiskem
i veřejností, spravuje internetové stránky armády nebo učí
důstojníky mluvit s médii.
Analytici pravidelně zkoumají veřejné mínění. „Státní správa se
musí chovat jako soukromá firma, vědět komu, co a jak říct,“
vysvětluje Drahomíra Nová. Kolik armáda na komunikaci ročně vydá, nelze
prý přesně určit. Výdaje údajně snižuje efektivním využitím
běžných úkonů, například při dopravě novinářů.
Historické knihy, letáky, DVD či několik armádních časopisů vydává
Agentura vojenských informací a služeb (AVIS)
s několikamilionovým ročním rozpočtem. Na co se peníze
použijí, doporučuje dvacetičlenná vydavatelská rada zástupců všech
složek vojska. Za veškerou komunikaci resortu odpovídá ministru obrany
jediný člověk – jeho náměstek Pavel Mašek.
Pravidelný magazín o armádě žádná z televizí nevysílá,
investice do televize považuje resort obrany i tak za nejefektivnější.
„Slouží i jako historický záznam nebo pomůcka pro nábor nových
lidí,“ uzavírá Vladimír Palán.
Armáda a média
Periodika, která se systematicky zabývají armádou
Časopisy, které vydává česká armáda
Intenzivní kontakt s médii a veřejností považuje Armáda České
republiky za stěžejní. Důraz klade hlavně na televizi.
Česká televize včera uvedla první část desetidílného seriálu Česká
mise. Dokumentaristé Marek Vítek a Radan Šprongl v něm přibližují
služební i soukromý život vojáků, kteří nyní působí
v českých zahraničních misích. „Češi mnohdy nechápou, proč po
světě platíme stovky svých vojáků. Ti přitom šíří dobré jméno
naší země,“ vysvětlil Vít Kolář, mluvčí ministerstva zahraničí,
proč resort diplomacie dokumenty spolufinancoval.
Nejvíce však na vznik televizní série přispěla armáda. Ta kromě
zmíněné České mise uvádí letos na obrazovkách ČT dalších sedm
menších dokumentů – nedávno přehlídku techniky Bahna,
v září pak Nebe pro Gripen. Právě prostřednictvím televize
komunikuje nyní vojsko s veřejností nejvíce.
Tiskový důstojník všude
Informovat co nejpodrobněji o tom, co dělá, to dnes armáda považuje
za jeden ze svých stěžejních úkolů. Předělem přitom bylo podle
Drahomíry Nové z tiskového oddělení ministerstva obrany vojenské
cvičení zemí NATO, které Česko hostilo ještě jako nečlen v říjnu
1995.
„Do Vyškova se tehdy sjelo na čtyři sta vojáků ze čtrnácti zemí.
Velitelé z NATO nás upozorňovali: Vaší povinností je lidem přesně
říct, co se tady bude dít,“ říká Nová. Ze čtyř stovek vojáků
zajišťovalo před deseti lety ve Vyškově kontakt s médii plných
sedmdesát. Dalším mezníkem byl samotný vstup Česka do NATO.
Dnes se bez tzv. tiskového a informačního důstojníka neobejde žádná
jednotka české armády. „Větší útvary na to mají speciálně
vyčleněného člověka, na menších informuje novináře a civilisty
psycholog či zástupce velitele,“ přibližuje Vladimír Palán, šéf
komunikace ministerstva obrany. „Ze zahraničí pak ‚tiskaři‘
spravují českou veřejnost o průběhu mise, ale vysvětlují také
místním obyvatelům, proč a co tam armáda dělá,“ dodává Palán.
Armáda prý dává vědět prakticky o veškerých svých akcích
– od běžných jako cvičení, až k nejvýznamnějším jako
zavádění nových letounů či zrušení základní služby. „Zvlášť po
konci branné povinnosti se snažíme nahradit oficiálními informacemi
o armádě to, co si dříve muži po návratu do civilu sdělovali velmi
neformálně,“ tvrdí Palán.
Hlavním médiem je televize
Propagaci většiny akcí – kromě drobnějších, regionálních
– koordinuje ústředí. Odbor komunikačních strategií
s 26 zaměstnanci zajišťuje kontakt s tiskem
i veřejností, spravuje internetové stránky armády nebo učí
důstojníky mluvit s médii.
Analytici pravidelně zkoumají veřejné mínění. „Státní správa se
musí chovat jako soukromá firma, vědět komu, co a jak říct,“
vysvětluje Drahomíra Nová. Kolik armáda na komunikaci ročně vydá, nelze
prý přesně určit. Výdaje údajně snižuje efektivním využitím
běžných úkonů, například při dopravě novinářů.
Historické knihy, letáky, DVD či několik armádních časopisů vydává
Agentura vojenských informací a služeb (AVIS)
s několikamilionovým ročním rozpočtem. Na co se peníze
použijí, doporučuje dvacetičlenná vydavatelská rada zástupců všech
složek vojska. Za veškerou komunikaci resortu odpovídá ministru obrany
jediný člověk – jeho náměstek Pavel Mašek.
Pravidelný magazín o armádě žádná z televizí nevysílá,
investice do televize považuje resort obrany i tak za nejefektivnější.
„Slouží i jako historický záznam nebo pomůcka pro nábor nových
lidí,“ uzavírá Vladimír Palán.
Armáda a média
Periodika, která se systematicky zabývají armádou
Časopisy, které vydává česká armáda
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz