Ondřej Aust

8. 12. 2004

Moravec: Mám volnější ruce

Po čtvrt roce se Václav Moravec vrací k moderování diskusí
v ČT. „Pořad Otázky nebude tak politický,“ plánuje.

Na jaře jste z České televize odešel kvůli „iracionalitě
politiky“. Nepovažujete to za chybu? Ne. Protože jsem se snažil
upozornit na veřejný jev, který souvisel s komunikací mezi ČT jako
médiem veřejné služby a politikou.

Proč se vracíte? Změnila se snad česká politika, je méně
„iracionální“? Politice prospělo, že skončila vládní krize,
a Otázkám prospěje, že se změní jejich formát. Ředitel zpravodajství
Zdeněk Šámal má navíc zájem dotáhnout mou ideální představu
nejlepšího diskusního pořadu v zemi. I proto, abych dokončil
svou práci, se vracím. Byť to může být vnímáno kontroverzně.

Nebude vás tehdejší razantní krok nyní limitovat?
Z mého pohledu mi odchod ještě víc uvolnil ruce. Nebudu se už muset
tolik ohlížet třeba na to, jak jednat s některými politickými hosty,
aniž bych například přispíval k marné snaze ČT o zvýšení
poplatků.

To jste předtím musel? Nikdo mi nic nepřikazoval, ale
fungovala u mě mírná autocenzura.

Jak se pořad změní? Předně: bude dvakrát tak dlouhý.
První hodina poběží na ČT 1 i ČT24, druhá jen na ČT 24.
Politika nebude z pořadu vytěsněna, Otázky však budou více než
dosud reflektovat společnost v jejím celku. Chceme ještě víc
otevírat vlastní témata, tým posílíme i o reportéry. Ti připraví
úvodní sondy do problémů, o nichž se bude diskutovat.

Odcházel jste i proto, že si politici kladli podmínky své
účasti ve studiu. Jak se tomu vyhnete? Stanovíme si ještě
jasnější pravidla pro účast hostů. Pokud se nebude politik chtít
dostavit, necháme křeslo prázdné. A do diskuse se výrazněji zapojí
ti, kdo se dívají na politiku zvenčí. Politologové, sociologové.

Není skutečných odborníků nedostatek? Lidí, kteří
umějí v televizi fundovaně okomentovat právě proběhlý střet
politiků, je skutečně málo. Problém je v tom, že část odborníků
v médiích vystupovat nechce, jiní zase vystupují příliš.

Otázky dotahovaly Sedmičku na Nově. Nalákají odborníci tolik
diváků, jako předtím politici? Sledovanost je jedním z mnoha
kritérií. Důležitějším z pohledu veřejné služby bude citační
index a míra otevírání nových témat. Na konci dubna byly Otázky
nejcitovanější tuzemskou diskusí.

Na BBC i ČT budete uvádět dva stejné programy, dokážete
dostatečně oddělit jejich obsah? Témata, na kterých budou
pracovat reportéři ČT, mi nepřísluší otevírat v BBC, a naopak.
Nebojím se, že bych to neuměl odlišit.

Gallo končí v čele Hospodářských novin

Roman Gallo odejde do konce letošního roku z postu šéfredaktora Hospodářských novin. Vedení společnosti Economia, která deník vydává, má podle Galla zájem, aby pro ni v nějaké pozici pracoval dál. „Tu pozici bychom teprve definovali,“ řekl ČTK.

Unie vyloučila IDG. Chyběla čísla o prodeji

Vydavatelství odborných titulů o informačních technologiích IDG
(International Data Group) Czech je po Stratosféře Antonina Herbecka
dalším, které Unie vydavatelů (UVDT) vyloučila ze svých řad kvůli
sporům o náklad jejich časopisů.

IDG totiž od května odmítalo poskytovat data o prodaných nákladech
svých magazínů kanceláři ABC, která čísla o prodeji publikuje a
zpětně ověřuje, zda odpovídají skutečnosti. UVDT sdružující téměř
všechna významná vydavatelství deníků i časopisů přitom svým
členům ukládá, aby u ABC své prodeje ověřovali.

Vedení IDG Czech prohlašuje, že údaje nedodávalo proto, že unie letos
na jaře ve své ročence za rok 2004 uvedla o časopisech
z produkce IDG zkreslené údaje. Ředitel UVDT Jan Šusta odmítá, že
by unie chtěla IDG poškodit, podle jeho slov šlo spíše o korektorské
chyby. Unie se proto podle Šusty vydavatelství IDG omluvila a odsouhlasila,
aby příští ročenky schválili před vydáním všichni její členové.
„Omluva UVDT nekompenzuje škodu, která nám tím vznikla,“ tvrdí
zástupce IDG Czech Radim Hasalík.

IDG, které vedle měsíčníků Business World, PC World a GameStar vydává
i týdeník Computerworld a čtvrtletník PC World Security, nevyhovuje ani
metodika ověřování ABC, kterou unie uznává jako jednotnou měnu pro celý
trh. Protože neshody s UVDT podle IDG pramení výhradně
z chybného publikování dat v ročence, chce toto vydavatelství
náklady svých titulů i nadále ověřovat, avšak u jiného
auditora. Toho nyní vybírá.

Moravec opět povede diskuse ČT

Hlavní diskusní pořad České televize Otázky bude od srpna
dvouhodinový. Moderovat ho bude opět Václav Moravec.

Čtvrt roku po tom, co skončil s uváděním nedělních diskusí
v České televizi, se Václav Moravec vrací na stejný post.
V srpnu začne zase moderovat pořad Otázky. „Takový moderátor je
zde potřeba a podle mého přesvědčení je Václav nejlepší
v republice,“ zdůvodnil ředitel zpravodajství ČT Zdeněk
Šámal, proč Moravce znovu oslovil.

Diskusní Otázky, které v květnu a červnu vedl Jan Němec, opustil
Moravec letos na jaře, v době vládní krize. Tehdy nechtěl
„ztrácet víkendy něčím tak iracionálním, jako je česká
politika“. Přijít zpět se podle svých slov rozhodl proto, že
dramaturgie pořadu se zásadně mění.

„Politiku úplně nevytěsníme, ale Otázky budou víc než dosud
reflektovat společnost v jejím celku,“ říká Václav Moravec,
který ve všední podvečery uvádí i rozhlasová interview
v české redakci BBC.

Hlavní diskusní pořad ČT se na obrazovkách objeví po letní měsíční
pauze znovu v srpnu. Stopáž, původně šedesátiminutová, se
zdvojnásobí. „První, hodinová část poběží jako dosud na ČT 1,
druhou hodinu bude vysílat zpravodajský kanál ČT 24,“ upřesnil
ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal.

V druhé části Otázek by se měli objevovat i novináři
z deníků. „Vytváříme stálý panel komentátorů. Chceme
profesionály, nikoho, kdo si píše sloh na internet a pak se považuje za
komentátora,“ dodal Šámal.

Podle něj budou Otázky nově spadat pod redakci zpravodajství, ne do
aktuální publicistiky jako dosud. Posílen bude i tým, který pořad
připravuje – na obsahu mají pracovat i redaktoři
zpravodajství.

„Chceme ještě více otevírat vlastní témata. Reportéři budou
speciálně pro Otázky připravovat původní příspěvky, o nichž se
pak bude diskutovat,“ plánuje Václav Moravec a dodává:
„Stanovíme také jasná pravidla pro účast hostů. Pokud se nebude
politik chtít dostavit, necháme jeho křeslo prázdné.“

Na jaře z ČT odešel, v létě se vrací

Václav Moravec:

• „Už nechci ztrácet víkendy něčím tak iracionálním, jako je
  česká politika“ (duben 2005)
• „Dramaturgie pořadu se zásadně mění, iracionalita politiky
  v něm bude zúžena na minimum“ (červenec 2005)

7. 12. 2004

V létě baví Nova také slovensky

Program své zahraniční sestry začala televize využívat s novým
vlastníkem CME.

„Vsadíme na synergii mezi jednotlivými televizemi,“ plánoval
krátce poté, co CME oznámila svůj vstup do televize Nova, její šéf
Michael Garin. Půl roku poté nejsledovanější česká komerční stanice
jeho slova plní. Na pořadech, které získala od slovenské Markízy, Nova
nyní zkouší, zda čeští diváci rozumějí slovenštině.

Někdejší investor a nynější majitel Novy, americká společnost CME
sídlící na Bermudách, má televize v pěti zemích Evropy. Kromě
české Novy ovládá stejnojmennou stanici v Chorvatsku, ukrajinské
Studio 1+1, slovinské POP TV a Kanal A, dále PRO TV, PRO Cinema a Acasa
v Rumunsku a konečně lídra slovenského trhu Markízu.

Z programu poslední jmenované vybrala Nova tři pořady pro své
letní vysílací schéma. Od pondělí 4. července nabízí divákům
v Česku erotické Láskanie, o dva dny později poprvé uvedla
soutěž dvou protikladných týmů VILOmeniny a den nato obdobu českého
Nikdo není dokonalý, program Aj múdry schybí.

S těmito relacemi Markízy se lze setkávat každé pondělí, středu
a čtvrtek, vždy po půlnoci. „Uvedením v nočním vysílacím
slotu si chceme ověřit, zda český divák ještě rozumí slovensky,“
říká mluvčí Novy Veronika Šmítková.

Licenci k vysílání zmíněných pořadů Nova údajně získala za
běžných tržních podmínek. Že by televize programy vyměnila například
za licenci na svůj původní seriál Pojišťovna štěstí, který Markíza
vysílá od poloviny letošního května, mluvčí Novy popírá.
„Nejedná se o žádnou barterovou transakci,“ tvrdí.

Sledovanost pořadů Aj múdry schybí a VILOmeniny nepřekračuje obvyklou,
zhruba 43procentní sledovanost Novy. Láskanie láká více –
průměrně oslovuje na 160 tisíc lidí, tedy téměř polovinu všech,
kteří se v tu dobu dívají. S pořady Markízy Nova na podzim
v hlavním vysílacím čase nepočítá, nevylučuje ale, že
v budoucnu uvede i jiné pořady ostatních stanic CME.

Slovenština nevadí

Zda jsou pořady ve slovenštině českým divákům srozumitelné, zkoumala
před dvěma lety i Česká televize. Dotazníkovým šetřením mezi
750 respondenty sociologové zjistili, že drtivé většině diváků
nedělá potíže porozumět pořadům ve slovenském jazyce. Třetině
respondentů dabování slovenských pořadů vyhovovalo, převážili však
ti, jimž přemlouvání do češtiny vadilo.

Blesk zastavila konkurence

Čtenářů bulvárního deníku Blesk stále přibývá, jeho prodej už ale
neroste. Ohrozí prvenství Blesku nové tituly?

Bulvární Blesk, který začala v dubnu 1992 vydávat česká
pobočka švýcarského Ringieru, dnes vede v počtu čtenářů
i prodaných výtisků. Od půlky roku 2002, kdy přeskočil do té doby
vedoucí Mladou frontu Dnes, je nejčtenějším deníkem v ČR.
V posledních šesti letech zdvojnásobil prodaný náklad, od loňského
ledna ho kupuje přes půl milionu lidí.

Nad pětisettisícovou hranicí se Blesk drží dodnes, dál však neroste.
Dosáhl na zdejším trhu maxima možného, nebo jej začali brzdit
nastupující konkurenti?

Nastupuje konkurence

„Vrchol Blesku je pryč,“ doufá Ondřej Höppner. Poslední dva
jeho zaměstnavatelé jej najali jako člověka, který má pozici lídra trhu
přinejmenším oslabit. Loni v listopadu začal Höppner s Bleskem
bojovat z pozice šéfredaktora nedělníku Aha! vydavatelství Ebika
Sebastiana Pawlowského. Tvrdý bulvár, z jehož čela Pawlowski
Höppnera v dubnu vyhodil, nyní prodává přes sto tisíc výtisků,
letos v lednu to bylo dokonce 158 000. Tehdejší ani dnešní výkon
Aha! však prodeje Nedělního Blesku nezměnil.

Od května Höppner šéfuje deníku SuperSpy, který v březnu uvedlo
vydavatelství Stratosféra. „Zdvojnásobím prodej, minimálním cílem
je šedesát tisíc výtisků,“ plánoval tehdy. Dnes Höppner tvrdí,
že bulvární SuperSpy prodává o třetinu více než v době jeho
příchodu. „Může růst až na sto tisíc, potřebujeme ale štěstí a
peníze,“ dodává. Soutěžit s Bleskem je podle Höppnera
obtížné. „Mají pětkrát více redaktorů i lepší kontakty
v regionech, na záchranku a hasiče,“ vyjmenovává šéf SuperSpy.
Přesto je přesvědčen, že Blesk už nebude expandovat, ale maximálně
upevní svou současnou pozici.

Generální ředitel českého Ringieru Tomáš Böhm naopak věří, že
Blesk může prodávat až šest set tisíc výtisků denně. Současnou
stagnaci Blesku přičítá nástupu nových deníků podobného zaměření.
Na mysli má i Večerník Praha vydavatelství Vltava-Labe-Press, který
se v bulvár změnil letos v březnu, dva týdny před startem
SuperSpy.

Také analytik investic do médií Jaroslav Kovařík ze společnosti Media
Strategy má za to, že prodej Blesku zastavila nová konkurence. Čtenářů
Blesku může přibýt, budou to ale prý spíš sezonní výkyvy.

I tak podle Kovaříka nové tituly v nejbližších letech Blesk
z pomyslného trůnu deníků nesesadí. „Večerník Praha bojuje na
silně obsazeném metropolitním trhu, SuperSpy má zatím dost nejasnou
koncepci i slabou reklamní podporu,“ míní analytik. Podle něj
rozjezd nového deníku vyžaduje minimálně miliardu. Zhruba tolik prý
investoval například německý Axel Springer v Polsku, aby tam
z bulváru Fakt udělal za pouhý rok tržní jedničku.

Šéf české odnože Springeru Ivan Ševčík nevylučuje, že Axel Springer
v budoucnu uvede nový deník i v Česku. I tak zkušený a
finančně silný vydavatel by se však podle Jaroslava Kovaříka musel utkat
se silnou loajalitou Čechů ke značce Blesk. Ten na českém trhu prodává
tolik, co Fakt na čtyřikrát větším polském kolbišti, a ze síly značky
těží i jeho přidružené tituly. Po loňském raketovém startu Blesku
pro ženy čeká Ringier podobný úspěch i s přílohou Hobby, kterou
poprvé s Bleskem nabídl tuto středu.

Cesta na vrchol

Prodejně úspěšný byl Blesk prakticky od svého začátku. Už
v prvním roce své existence překonal (tehdy jako jediný barevný
deník) čtyřsettisícový prodej. Svou tvář však ještě hledal, na
přelomu let 1994 a 1995 navíc musel o prvenství na trhu
soupeřit s deníkem Expres. Proto Ringier v dubnu 1996 Expres
odkoupil a s Bleskem jej sloučil.

Beze ztrát odrazil Blesk další dva bulvární konkurenty. Tvrdý bulvár
Super, jenž poprvé vyšel v červenci 2001 a upozornil na sebe
například fotkami nahé ministryně Buzkové, přestal existovat
v květnu 2002, měsíc před parlamentními volbami. Konec deníku, jenž
měl údajně ve volbách pomoci ODS, přinesl Blesku padesát tisíc nových
čtenářů.

Od května 2003 nabízel Čechům „inteligentní bulvár“
deník Impuls. O necelý půlrok později však list skončil soudní
pří bývalých zaměstnanců a vydavatele, který se rozhodl vydávání
kvůli špatným výsledkům ukončit.

Blesk tak dosud vítězí v bitvě o přízeň čtenářů, jichž
má momentálně přes půldruhého milionu. Stále víc láká
i zadavatele reklamy. Ti na jeho stranách loni proinzerovali téměř
miliardu korun – skoro dvakrát tolik co dva roky předtím.

TV Hradec Králové a TV Praha končí

Z ekonomických důvodů přestává RTV Galaxie vyrábět program pro
TV Praha a TV Hradec Králové. V praxi to znamená, že tyto regionální
stanice zřejmě přestanou vysílat, minimálně na nějakou dobu. Martin
Kindernay, jemuž licenci soud vrátil loni v prosinci, doufá, že se do
měsíce podaří vysílání obnovit. Sám však programy vyrábět
nechce.

Majitel RTV Galaxie zatím nechce investovat do televize, jejíž licenci
prý opět zpochybňují kroky rady pro vysílání. Spory o to, kdo
licenci drží, směřují podle Kindernaye k další arbitráži proti
Česku ze strany RTV Galaxie. Arbitráží proti státu již déle hrozí také
lucemburská EMV, která se kdysi snažila vysílací oprávnění od Kindernaye
získat.

Z vaření se stává mediální hit

Pořady a časopisy o jídle a vaření získávají na oblibě
u čtenářů, diváků i inzerentů.

„Zaplaťpánbůh, vaření se u nás stává módou,“ pochvaluje si
někdejší textař populárních písní Vladimír Poštulka. Spíše než
jako autora slov hitu Sladké mámení ho dnes lidé znají jako milovníka
jídla a znalce domácích i světových restaurací. Od roku
1997 vedl první český gourmet časopis Labužník. „Skončil po
třech letech. Také proto, že zdejší publikum na něj ještě nebylo
připravené,“ míní Poštulka.

Situace je dnes podle něj o poznání lepší. Pohled na stánky
s tiskem a do televizních programů to potvrzuje. Vzniklo několik
časopisů výhradně o jídle, stejně zaměřené pořady vysílá
Prima, Nova i Česká televize. Ta brzy uvede dva další, zcela
nové.

Vaření na obrazovkách

S prvním z nich je opět spojeno jméno Vladimíra Poštulky. Jeho
týdeník Vaříme česky uvede Česká televize poprvé v sobotu 6. srpna
odpoledne. Na obrazovkách se však dočká z plánovaných třiceti
pokračování jen čtyř.

Již pátého září jej totiž vystřídá první část kulinářské
reality show dvou kuchařů nazvaná Kluci v akci. Původní,
koprodukční projekt bude možné sledovat každé pondělí od 17 hodin.
„Bude mít (zatím) šestnáct dílů,“ přibližuje mluvčí ČT Martin
Krafl. Společnost ARBOmedia, která televizi prodává reklamní čas, se
v inzertní nabídce zmiňuje o celkem 52 dílech.

Sponzoring jedné části pořadu má podle ARBOmedia stát minimálně
255 tisíc korun. Podle Krafla bude Kluky v akci sponzorovat
Unilever, vyrábějící například rostlinné tuky Rama a Hera, majonézu
Hellmann's či polévky Knorr. Že Filip Sajler, jeden
z hlavních protagonistů chystaného programu, pro Unilever pracuje,
Krafl jako problém nevidí. „V pořadu nebude žádná skrytá reklama ani
na jeden z produktů zmíněné společnosti,“ ujišťuje mluvčí
ČT.

Pořady o vaření nabízejí také komerční stanice. Již sedm let
vysílá Prima svou Vařečku, kterou postupně přesunula do času, kdy jsou
na ostatních stanicích hlavní večerní zprávy. I přesto podle
mluvčí Primy Jany Malíkové sledovanost stoupá. Pořad pravidelně oslovuje
více než čtvrtinu žen u obrazovek a podíl na dospělém publiku
dosahuje téměř 12 procent. V lednu 2004 se v názvu
pořadu objevilo jméno sponzora, výrobce kuchyňských potřeb Tescoma.

Každé všední červencové dopoledne na Nově vaří plnoštíhlé
Jennifer Patersonová a Clarissa Dickson Wrightová. Projíždějí Británii
na motocyklu a pátrají po tradičních receptech. „Je to až hororová
podívaná. Částečně proto, že jídlo je tak štědré a velké jako ty,
kdo jej připravují,“ podotkl James Delingpole z britského Spectatoru
k pořadu Dvě dámy při těle. V Česku se jim daří přilákat
téměř polovinu všech, kteří v tom čase televizi sledují.

Na srpen má Nova v záloze pořad Jamieho Olivera plný rychlých
střihů a neobvyklých postupů. Oliver je v zahraničí hvězda, jeho
překotné vaření Vladimíru Poštulkovi nesedí. „V jednom německém
pořadu ho donutili, aby byl pomalejší. A bublina praskla. Najednou to
byl obyčejný nudný kuchař,“ napsal.

Zájem o časopisy o jídle roste

K Nejlepším receptům, spjatým při startu v roce
1997 s časopisem Katka (vydává Burda), přibyl předloni titul
s logem Tiny Vaříme & pečeme (Europress). Loni pak Apetit (Hachette
Filipacchi) a La Cucina Italiana (Omega Publishing Group). Zatímco
měsíčníky Katky a Tiny se prezentovaly jako zájmové časopisy pro
starší, zkušené kuchařky, Apetit cílí spíše na mladší a ty, kdo
s vařením teprve začínají. Své místo vidí mezi tituly
o životním stylu.

Orientaci na mladé oceňují zadavatelé reklamy. Roční inzertní příjmy
Nejlepších receptů předloni narostly z předchozích necelých sedmi
milionů na současných zhruba devět a půl. Měsíčník Apetit loni utržil
třikrát tolik, přitom poprvé vyšel až v dubnu 2004.

Jednatel Burdy Alexander Teutsch si tlak nové konkurence uvědomuje.
„Nejlepší recepty se dočkají nové, lehčí grafiky. Změníme také
uspořádání rubrik,“ plánuje proto. Vaření, dřív povinnost, lidé
začínají brát jako zábavu. „Je to dobře, stravování je důležitá
součást kultury,“ uzavírá gourmet Poštulka.

Televize plná jídla

Stejné či obdobné kuchařky, s nimiž nyní přicházejí
celoplošné televize, už u nás od letošního ledna nabízí televizní
stanice Paprika. Ta se v Česku uvedla sloganem „Ždibec štěstí“ a
čtrnáct hodin denně přesvědčuje diváky, jak se, řečeno slovy tvůrců,
může vaření změnit z každodenní rutiny ve vrcholně příjemnou
činnost. K tomu jim stanice poskytuje mnohé praktické rady a
návody.

Dále nabízí pořady o národních kuchyních zemí střední a
východní Evropy, prezentuje kulturu piva a vína, podporuje gastroturistiku.
Televize začala vysílat loni na podzim v Maďarsku. Před půlrokem
vstoupila do Česka a na Slovensko, plánuje expanzi do Rumunska, Rakouska
i Polska. Program TV Paprika šíří v Česku kabelový a satelitní
operátor UPC.

Joy přichází, Marianne jde ven

Burda Praha uvede na podzim svůj první glossy magazín. Hachette Filipacchi
nabídne svou Marianne do zahraničí. Časopisecké vydavatelství Burda Praha
vstupuje na trh takzvaných glossy titulů, ženských magazínů
s lesklými obálkami. Na podzim představí českou mutaci měsíčníku
Joy, jehož licenci získalo od švýcarského Marquard Media AG.

S českou Joy Burda vkročí do oboru s velkou konkurencí. „V
segmentu luxusních ženských časopisů si vzájemně konkurují prakticky
všechny tituly,“ uvědomuje si šéfredaktorka české edice Martina
Švecová. Neúspěchu v souboji s ostatními tituly se však
neobává. „V Německu je Joy nejprodávanějším časopisem pro ženy,
obdobnou pozici má v Maďarsku,“ říká Švecová.

Jak dodává, v zahraničí je největším konkurentem Joy časopis
Glamour. Jeho českou verzi chystalo loni na podzim vydavatelství Europress,
jež kvůli tomu přeplatilo několik zaměstnanců konkurenčního Hachette
Filipacchi. To proto ve stejné době připravilo nový titul Yellow, který se
měl na trhu s českým Glamour utkat. Europress se však nakonec
s majitelem licence Condé Nast nedohodl a český Glamour nevyšel.

Měsíčník Yellow však nadále existuje a podle Švecové bude mezi
konkurenty Joy patřit stejně jako ostatní časopisy vydávané
v miniformátu. V této formě nyní vychází například Style
vydavatelství Stratosféra či Juicy časopisecké Mladé fronty, který
Švecová dosud vedla, miniverzi využívá i česká edice
Cosmopolitanu.

Český titul do světa

Zatímco Burda se inspirovala v zahraničí, zájmu vydavatelů
z jiných zemí se těší česká Hachette Filipacchi 2000. Lokální
edice měsíčníku Marianne, původního českého časopisu pro ženy
s podtitulem „život začíná ve třiceti“, chtějí vydávat Rusové
a Maďaři.

Marianne loni kupovalo měsíčně na 75 tisíc lidí,
v inzertních příjmech byla mezi společenskými tituly druhá za Elle.
Český tým Hachette proto nyní pracuje na manuálu k licenci. Titul
chce posléze nabídnout nejprve zahraničním pobočkám HF a pokud nebudou
mít zájem, budou moci licenci získat jiná zahraniční vydavatelství.

ČT uvede show převzatou z BBC

Zřejmě v listopadu nabídne Česká televize svým divákům reality
show Udělám cokoliv. Poprvé ji pod názvem I'd do anything vysílala
BBC, poté byla prodána do Ruska, Polska či Rumunska. Obyčejní lidé
v ní svým blízkým plní sny tak, že podstupují neobyčejné
úkoly.

ČT si také zaregistrovala ochrannou známku Taxi Globe. „Jde
o značku taxislužby pro pilotní díl k novému seriálu ČT
Eden,“ vysvětlil mluvčí televize Martin Krafl.

Sledovanost: Kraus vyhrál ČT páteční večery

Čtvrt roku po návratu na obrazovku Novy prohrál Kotel souboj se zábavnou show ČT Uvolněte se, prosím.

Armáda si vylepšuje image

Intenzivní kontakt s médii a veřejností považuje Armáda České
republiky za stěžejní. Důraz klade hlavně na televizi.

Česká televize včera uvedla první část desetidílného seriálu Česká
mise. Dokumentaristé Marek Vítek a Radan Šprongl v něm přibližují
služební i soukromý život vojáků, kteří nyní působí
v českých zahraničních misích. „Češi mnohdy nechápou, proč po
světě platíme stovky svých vojáků. Ti přitom šíří dobré jméno
naší země,“ vysvětlil Vít Kolář, mluvčí ministerstva zahraničí,
proč resort diplomacie dokumenty spolufinancoval.

Nejvíce však na vznik televizní série přispěla armáda. Ta kromě
zmíněné České mise uvádí letos na obrazovkách ČT dalších sedm
menších dokumentů – nedávno přehlídku techniky Bahna,
v září pak Nebe pro Gripen. Právě prostřednictvím televize
komunikuje nyní vojsko s veřejností nejvíce.

Tiskový důstojník všude

Informovat co nejpodrobněji o tom, co dělá, to dnes armáda považuje
za jeden ze svých stěžejních úkolů. Předělem přitom bylo podle
Drahomíry Nové z tiskového oddělení ministerstva obrany vojenské
cvičení zemí NATO, které Česko hostilo ještě jako nečlen v říjnu
1995.

„Do Vyškova se tehdy sjelo na čtyři sta vojáků ze čtrnácti zemí.
Velitelé z NATO nás upozorňovali: Vaší povinností je lidem přesně
říct, co se tady bude dít,“ říká Nová. Ze čtyř stovek vojáků
zajišťovalo před deseti lety ve Vyškově kontakt s médii plných
sedmdesát. Dalším mezníkem byl samotný vstup Česka do NATO.

Dnes se bez tzv. tiskového a informačního důstojníka neobejde žádná
jednotka české armády. „Větší útvary na to mají speciálně
vyčleněného člověka, na menších informuje novináře a civilisty
psycholog či zástupce velitele,“ přibližuje Vladimír Palán, šéf
komunikace ministerstva obrany. „Ze zahraničí pak ‚tiskaři‘
spravují českou veřejnost o průběhu mise, ale vysvětlují také
místním obyvatelům, proč a co tam armáda dělá,“ dodává Palán.

Armáda prý dává vědět prakticky o veškerých svých akcích
– od běžných jako cvičení, až k nejvýznamnějším jako
zavádění nových letounů či zrušení základní služby. „Zvlášť po
konci branné povinnosti se snažíme nahradit oficiálními informacemi
o armádě to, co si dříve muži po návratu do civilu sdělovali velmi
neformálně,“ tvrdí Palán.

Hlavním médiem je televize

Propagaci většiny akcí – kromě drobnějších, regionálních
– koordinuje ústředí. Odbor komunikačních strategií
s 26 zaměstnanci zajišťuje kontakt s tiskem
i veřejností, spravuje internetové stránky armády nebo učí
důstojníky mluvit s médii.

Analytici pravidelně zkoumají veřejné mínění. „Státní správa se
musí chovat jako soukromá firma, vědět komu, co a jak říct,“
vysvětluje Drahomíra Nová. Kolik armáda na komunikaci ročně vydá, nelze
prý přesně určit. Výdaje údajně snižuje efektivním využitím
běžných úkonů, například při dopravě novinářů.

Historické knihy, letáky, DVD či několik armádních časopisů vydává
Agentura vojenských informací a služeb (AVIS)
s několikamili­onovým ročním rozpočtem. Na co se peníze
použijí, doporučuje dvacetičlenná vydavatelská rada zástupců všech
složek vojska. Za veškerou komunikaci resortu odpovídá ministru obrany
jediný člověk – jeho náměstek Pavel Mašek.

Pravidelný magazín o armádě žádná z televizí nevysílá,
investice do televize považuje resort obrany i tak za nejefektivnější.
„Slouží i jako historický záznam nebo pomůcka pro nábor nových
lidí,“ uzavírá Vladimír Palán.

Armáda a média

Periodika, která se systematicky zabývají armádou

• Naše vojsko (obnovený legendární titul)
• Commando (o speciálních jednotkácha extrémních situacích)
• ATM (měsíčník o výcviku a vojenské technice)

Časopisy, které vydává česká armáda

• A report (čtrnáctideník resortu obrany)
• Czech Armed Forces Today (česko-anglický čtvrtletník)
• Vojenské rozhledy (čtvrtletník vojenské vědy)
• Obrana a strategie (jednoročník studií a názorů)

Hrad bude mít pořad v televizi

Vedle názorů premiéra a šéfa Senátu nabídne televize 24cz
i postoje prezidenta Klause.

Prezident republiky Václav Klaus bude třetím významným politikem, jehož
názorům dá parlamentní televize 24cz pravidelný prostor.

Divákům programu vysílajícího po kabelu, satelitu a přes internet
začal druhého června odpovídat premiér Jiří Paroubek (ČSSD),
o týden později pak předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Na dotazy
lidí reagují dvakrát do měsíce – Paroubek vždy v sudý
čtvrtek ve čtvrthodince Ptejte se svého premiéra, Sobotka každý lichý
čtvrtek v půlhodinové relaci Očima předsedy Senátu.

Čtvrtého července v osm hodin večer by měl odstartovat nový pořad
nazvaný Hradní glosy. Co se děje na Pražském hradě a čím se prezident
Václav Klaus právě zabývá, o tom bude v relaci každé druhé
pondělí mluvit jeho tajemník Ladislav Jakl.

Ten bude také přes obrazovku tlumočit Klausovy postoje k tématům,
o něž se lidé budou po telefonu nebo e-mailu zajímat. „Přesná
náplň pořadu je věcí televize, já se chápu jen jako host,“ řekl LN
Jakl, který řídí prezidentův sekretariát.

Politické diskuse vede bývalý moderátor rozhlasu

Zda bude diskuse s Jaklem moderovaná, televize zatím nerozhodla.
Premiér Paroubek vystupuje ve svém pořadu bez moderátora (jeho první
předtočená čtvrthodina se nakonec protáhla na čtyřicet pět minut),
diskusi s předsedou Senátu Sobotkou řídí moderátor Antonín Zelenka.
„Uvažuje se o tom, že by moderoval i Hradní glosy,“ sdělila LN
mluvčí parlamentní stanice Lenka Novotná.

Zelenka v minulosti pracoval pro Český rozhlas, uváděl diskusní
Radiofórum. V roce 1997 měl za pohotovost a profesionální
úroveň převzít novinářskou cenu. To ale odmítl, nesouhlasil totiž
s tím, aby byl zároveň za pořad Debata oceněn také tehdejší
redaktor a dnešní šéf sportovní redakce ČT Otakar Černý.

V České televizi Zelenka před pěti lety krátce moderoval nedělní
diskusi V pravé poledne. V době tzv. televizní krize na přelomu
let 2000 a 2001 působil v týmu tehdejšího šéfa ČT
Jiřího Hodače a ředitelky zpravodajství Jany Bobošíkové. Než nastoupil
do stanice 24cz, pracoval Zelenka několik měsíců v tiskovém oddělení
firmy, která provozuje pražskou Sazka Arenu.

Více programu o politicích

Po pořadech s premiérem, předsedou Senátu a prezidentovými
spolupracovníky chystá parlamentní televize na podzim relaci i s
šéfem Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem (ČSSD).

„Jsme s ním již domluveni, kvůli letní parlamentní pauze ale
začneme až v září,“ uvedla mluvčí 24cz Lenka Novotná.
V dalším pořadu Kdo je kdo v parlamentu chce stanice svým
divákům blíže představit jednotlivé zákonodárce.

Od loňského listopadu nabízí parlamentní kanál 24cz nekomentované
přenosy z parlamentu, Senátu a dalších míst státní správy.
Vysílá v kabelových sítích, přes satelit a po internetu. Kolik lidí
24cz sleduje, její vedení neměří.

Za prezidenta bude mluvit tajemník Jakl

• Hradní glosy (názory prezidenta Klause bude tlumočit
  Ladislav Jakl, od 4. 7. každé druhé pondělí)
• Očima předsedy Senátu (názory Přemysla Sobotky, od
  9. 6. každý lichý čtvrtek)
• Ptejte se svého premiéra (předseda vlády Jiří
  Paroubek odpovídá na dotazy občanů, od 2. 6. každý sudý
  čtvrtek)
• chystá se: Očima předsedy Poslanecké sněmovny, Kdo je kdo
  v parlamentu

Rádio mají zatím jen komunisti

Jako první spustila stranické vysílání KSČM. Ostatní strany zvažují,
zda ji následovat.

Komunisté jako první z parlamentních stran využili loňské novely
zákona, která politickým uskupením umožnila provozovat rozhlasové a
televizní vysílání. Minulou sobotu KSČM zkušebně spustila internetové
Rádio Haló Futura, ostrý rozjezd má přijít v nejbližších dnech.
„Postupně chceme vysílat čtyřiadvacet hodin denně,“ plánuje vedoucí
projektu Milan Rokytka.

Program komunistického rozhlasu má v budoucnu zahrnovat
zpravodajství, publicistiku i hudbu. „Pod názvem Tři minuty pravdy
chystáme pravidelné zprávy vždy v půl a v celou hodinu.
V nich se budeme věnovat i zemím, o kterých se dosud
příliš neinformuje – Číně, Vietnamu, Kubě,“ přibližuje
Rokytka.

Počítá také s pravidelným rozhovorem Pod majákem a
„konstruktivně kritickým“ ohlédnutím za uplynulým dnem. „Pořad Co
nám zamlčeli odhalí mělčiny v moři informací a upozorní na
úskalí v plavební dráze k sociálně spravedlivější
společnosti,“ slibují autoři.

Kromě mluveného slova se ve vysílání objeví i hudební bloky,
zejména v nočních hodinách. Zkušební vysílání zahájila moravská
lidová Zasadil jsem čerešenku, která by mohla být v budoucnu
i znělkou stanice.

Podle slov Milana Rokytky vzniká program rádia ve spolupráci
s komunistickým deníkem Haló noviny, jehož vydavatel Futura
zaštiťuje i rozhlasovou redakci. Na vysílání pracuje zhruba
desetičlenný tým, roční rozpočet rádia je podle Rokytky plánován
v řádu statisíců korun.

Ostatní politické strany svůj rozhlas či televizi momentálně
neplánují. „Náš volební štáb, který pracuje už od ledna, zvažuje
různé možné formy oslovení veřejnosti. Pro které z nich se
rozhodneme, zveřejníme postupně. Nic ale nevylučujeme,“ říká za
koaliční KDU-ČSL Ondřej Jakob.

Opoziční ODS se své potenciální voliče oslovit internetovým
vysíláním nechystá. „Vzhledem k nákladům, které by si opravdu
kvalitní program vyžádal, nám to nepřijde efektivní. Počet lidí, které
bychom takto zasáhli, by byl velmi malý,“ míní mluvčí občanských
demokratů Jiří Sezemský.

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) či předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS)
nedávno využili nabídky parlamentní televize 24cz a dvakrát do měsíce
v jejím vysílání odpovídají na dotazy občanů. V pondělí
stanice odvysílá poprvé i pořad Hradní glosy, v němž bude
názory prezidenta Václava Klause tlumočit jeho tajemník Ladislav Jakl.

Haló noviny, stranický deník KSČM, zůstávají v podstatě
posledním „pohrobkem“ dříve široké škály stranického tisku.
Provozovat vlastní televizi či rozhlas umožnili poslanci politickým
stranám loni v září. Sněmovna novelu prosadila i přes odpor
Senátu.

· starší »