Ondřej Aust

Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace

Teplo i srážky mění sledovanost

12. 8. 2005

K hodnocení úspěšnosti svých programů užívají tuzemské celoplošné televize i měření počasí.

Platí, že lidi v létě sledují televizi méně než v zimě? Že sychravé počasí zaručuje programům vyšší sledovanost a za slunečných dnů naopak diváků ubývá? Již tři roky na takové otázky odpovídá průzkum společnosti Mediaresearch. Jak počasí ovlivňuje počet diváků před obrazovkami, je v Česku možné zjišťovat od dubna 2002. Právě tehdy, pět let po zavedení tzv. peoplemetrů, převzala elektronické měření sledovanosti po společnosti Taylor Nelson Sofres Media právě Mediaresearch.

Její pracovníci kombinují údaje z peoplemetrů s daty Českého hydrometeorolo­gického ústavu o teplotách, srážkách a oblačnosti. Výsledky měření mohou analytici v televizích použít k přesnějšímu hodnocení programu, mediálním agenturám mohou sloužit k efektivnějšímu cílení reklamy. „Jde o jakési ,očištění’ dat o sledovanosti. Televize díky tomu přesněji vědí, jaké odchylky sledovanosti způsobuje počasí a do jaké míry ji už ovlivňuje program konkurence,“ vysvětluje Pavel Charamza ze společnosti Mediaresearch.

Podle Charamzy se vliv teploty na sledovanost znatelně projevuje jen zhruba od března do října. „Teplejší dny odlákávají lidi do přírody, pracuje se na zahrádkách,“ přibližuje Charamza. Výše teplot nejvíce ovlivňuje sledování televize v letních měsících, zejména o víkendech.

Klesne-li teplota o deset stupňů či když hodně prší, diváci televizi sledují až o hodinu déle než normálně. To je pro vedení televizí nezanedbatelná změna: lidé starší patnácti let totiž v létě sledují televizi v průměru okolo tří hodin denně. Na jaře a na podzim jde zhruba o tři a půl hodiny a v zimních měsících dosahuje čas strávený u televize více než čtyř hodin.

Na rozdíl od zbytku roku nelze vysledovat, že by počasí sledovanost významněji ovlivňovalo i v zimě. „Hlubšími analýzami by ale pravděpodobně bylo možné zjistit, jaký má na zájem o program televizí vliv například déle ležící, souvislá sněhová pokrývka,“ míní Pavel Charamza.

Podíly roční doba nemění

Z více než tříletého měření, které Mediaresearch provádí pro asociaci sdružující celoplošné stanice, dále vyplývá, že podíl jednotlivých stanic na trhu se v závislosti na ročním období takřka nemění.

Nova dosahuje tradičních zhruba 43 procent, první a druhý program České televize sleduje necelá třetina všech diváků, o něco více než pětinu jich oslovuje Prima. O zbylých několik procent trhu se dělí ostatní stanice včetně kabelových a satelitních.

V odpovědi na otázku, jak jim meteodata pomáhají, nejsou výzkumníci jednotlivých televizí příliš sdílní. Kvůli konkurenci váží každé slovo, shodují se ale v tom, že při plánování programu se počasí příliš v úvahu nebere. Důvod je pochopitelný: počasí je nevyzpytatelné, nelze je dopředu najisto předpovědět. A tak televizím zbývá jen zpětně prověřovat, jak sledovanost ovlivnil jeho momentální stav.

Kolik hodin strávíme před obrazovkou během dne?

Pramen: ATO – Mediaresearch, leden 2004 – červen 2005

e-mail  |  rss · validní XHTML · WordPress (česky)  |  odkazy  |  žurnalistika.cz