Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
16. 9. 2005
Tam má do tří let vyrůst nová budova, odkud chce americký rozhlas i nadále v bezmála třech desítkách jazyků oslovovat obyvatele téměř dvacítky nedemokratických zemí.
Z korby nákladního vozu
U zrodu Svobodné Evropy stáli na konci čtyřicátých let minulého století také českoslovenští emigranti, například předúnorový místopředseda vlády Petr Zenkl, bývalý velvyslanec v OSN Ján Papánek či novinář Ferdinand Peroutka. Prezidentu Trumanovi tehdy navrhli, aby zřídil stanici pro satelitní země Sovětského svazu, nezávislou na americké vládě.
Začátkem července 1950 byla Svobodná Evropa v Československu poprvé slyšet, a to z nákladního auta pohybujícího se v západním Německu blízko československých hranic. Prvního května 1951 ohlásila slova „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa“ první celodenní vysílání. Ještě týž rok spustila RFE program pro Rumunsko, Polsko, Maďarsko a Bulharsko.
Do sovětských zemí vysílalo od roku 1951 Rádio Svoboda, které se v polovině 70. let se Svobodnou Evropou spojilo. V roce 1971 přestala obě stanice platit zpravodajská CIA, prostředky na provoz RFE/RL jdou od té doby výhradně z amerického Kongresu.
I po pádu Sovětského svazu přestálo rádio návrhy na zrušení či sloučení s Hlasem Ameriky. Kvůli snížení rozpočtu se však stanice přestěhovala z Mnichova do Prahy, odkud vysílá od září 1995. Rok předtím se navíc od mateřské Svobodné Evropy oddělil český program, který se šířil společně s Českým rozhlasem 6 až do září 2002.
Z Evropy do Asie
Tehdy Američané přestali české vysílání platit. Loni se rozhodli stejně v případě programů pro Slovensko, Bulharsko a tři pobaltské republiky. Místo zemí, které se postupně staly členy Evropské unie či NATO, se Svobodná Evropa v rámci války s terorismem soustřeďuje na méně stabilní regiony. „Začali jsme více komunikovat s bývalou Jugoslávií, Kavkazem a ještě před 11. zářím s muslimskými oblastmi jihozápadní Asie,“ přibližuje ředitel RFE/RL Thomas Dine.
Šíření nestranných informací považuje za součást boje proti teroru a nedemokratickým režimům. „Propagandu nepoužíváme, není účelná. Nechceme události tvořit, jen o nich informovat,“ dodává Dine s tím, že většinu programu tvoří lokální zprávy.
Dine rovněž popírá, že by dnes v redakcích Svobodné Evropy působili agenti amerických tajných služeb, jak léta upozorňoval východní blok. „Jsme legitimní mediální organizací, kterou platí jenom Kongres,“ zdůrazňuje Dine.
Práce čtrnácti set dopisovatelů Svobodné Evropy není v místech, kam rádio vysílá, bez rizika. „Za osm let mého vedení nebyl nikdo zabit v terénu. Mnoho našich kolegů bylo v Rusku, Bělorusku či Kazachstánu zatčeno, stejně tak jako jejich rodiny. Kvůli nepřízni režimu nemáme žádné zastoupení v Íránu a čekáme, že poté co jsme informovali o nedávném masakru v Andižanu, nás vyhostí i Uzbeci,“ míní Thomas Dine.
Stanici, kterou z Česka vedl od roku 1997, opouští na konci října. „Dostal jsem dobrou nabídku ze San Franciska, z Prahy Severní Ameriky. Budu tam získávat peníze na sociální pomoc chudým a nezaměstnaným,“ říká Dine. „Zde jsem dosáhl všeho, čeho jsem mohl. Počet posluchačů RFE se za mého působení téměř zdvojnásobil na dnešních 35 milionů týdně. Krom toho jsme v srpnu na webu zaznamenali deset milionů zobrazených stránek.“
Stejně jako internet se podle Dinea dostane do popředí i televize. „V novém pražském sídle počítáme s moderními televizními studii,“ říká. Už nyní Svobodná Evropa dodává program lokálním stanicím v Sarajevu, Gruzii, Ázerbájdžánu či Kyrgyzstánu.
Kdo povede RFE/RL dál, se podle Dinea rozhodne až napřesrok. „Výběr ještě nezačal,“ říká odcházející ředitel a dodává: „Novým šéfem nemusí být Američan, i když dosud byl a zřejmě asi zase bude.“
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz