Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
16. 12. 2005
Lidé po padesátce sledují televizi, aby byli informováni, pro lidi, kterým ještě nebylo třicet let, je především zdrojem zábavy. Více než polovina Evropanů všech generací přitom televizní zpravodajství vnímá jako zdroj informací, kterému důvěřují nejvíce, několikanásobně víc než rozhlasu, novinám a internetu. Jen pětina Evropanů si však myslí, že informace přinášené televizí bývají pravdivé.
Zjistil to letošní průzkum, který pro společnost UPC provedla mezinárodní agentura Research International. Zúčastnilo se jej dohromady šest tisíc respondentů ze čtrnácti zemí Evropy včetně Česka, v nichž UPC poskytuje své televizní, internetové a telefonické služby. Podle Milana Šmída z žurnalistického institutu pražské FSV UK mohly výsledky mírně zkreslit různé formy dotazování v určitých zemích, zjištěné trendy jsou však spolehlivé.
Duchovno na obrazovce nudí
Dotazování podobného rozsahu provedla UPC poprvé loni o Vánocích. Průzkum se tehdy zaměřil na sledování televize o svátcích. V posledních týdnech roku zvítězily mezi diváky rodinné filmy, dvě třetiny Evropanů byly navíc pro to, aby se pořady zobrazující násilí o Vánocích zakázaly. Čtyři pětiny lidí údajně náboženské či duchovní pořady vysílané o Vánocích nesledují - jsou prý příliš nezáživné.
Obdobný postoj ukázalo i letošní šetření. Téměř polovina mladých Evropanů má za to, že náboženské relace televize dávat nemá. Podle čtvrtiny obyvatel Evropy totiž vyostřují náboženské konflikty. Pořadům tohoto typu přitom nyní věnuje pozornost necelá desetina mladých lidí, pořady o politice zajímají jen pětinu lidí do třiceti let.
Více než polovina Evropanů nicméně přiznává, že jejich hlasování ve volbách televize ovlivňuje - v Rumunsku, jediné zemi, kde lidé věří více zpravodajství komerčních stanic než veřejnoprávnímu, se jí řídí tři čtvrtiny lidí. „Nejmenší důvěra v televizní zprávy je logicky v postkomunistických zemích,“ podotkl ředitel české UPC Václav Bartoň.
Místo náboženství a politiky očekávají mladí Evropané (nejvíce Irové) od televize především zábavu. Před obrazovkou však tráví méně času než starší lidé - téměř dvě třetiny Evropanů po padesátce sledují televize více než dvě hodiny denně. Starší lidé si také nejvíc ze všech věkových kategorií své oblíbené televizní pořady nahrávají a jsou i těmi, kdo zůstávají doma kvůli oblíbenému pořadu nejčastěji.
Drtivá většina lidí následně o pořadech, které viděli, diskutuje. Nizozemci nejčastěji se svými partnery, Rumuni zase s kolegy v práci. Nejméně si o televizi povídají Češi. Skoro pětina z nich o tom, co viděla, nemluví s nikým.
Čechy spolu se Slováky a Rumuny průzkum naopak ukázal jako největší příznivce reality show. Jak uvedl Milan Šmíd, na odpovědích Čechů se mohlo projevit momentální vysílání prvních řad denních reality show Big Brother a VyVolení. Zájem o takové pořady přiznala více než polovina Čechů. Necelá pětina jich míní, že v reality show mohou televize odvysílat cokoliv.
Doba, kterou Evropané tráví před obrazovkou, roste - podle ročenky Television 2005: International Key Facts se za posledních deset let zvýšila o 25 minut na zhruba tři a tři čtvrtě hodiny týdně. V ČR to loni bylo zhruba tři a půl hodiny.
Co také zjistil panevropský průzkum UPC
Zdroj: Research International / UPC
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz