Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
17. 2. 2006
Mladá fronta je ve svém oboru velmi úspěšná, mezi seriózními novinami nemá konkurenci. U auta, které výborně jezdí, také nesaháte do motoru; úspěšné modely také procházejí faceliftem a nemění se přitom zcela. I my jsme chtěli, aby to pro čtenáře byla pořád stará dobrá Fronta, a proto jsme si s grafičkou i s vydavatelem na začátku změn řekli nejen co měnit chceme, ale také co měnit nechceme.
**Co mělo zůstat?**
Například nikdo nediskutoval o změně loga, to nikoho ani nenapadlo. Nechtěli jsme měnit ani písmo a charakteristické detaily, které dělají Frontu Frontou – podpisy, domicily –, věci, kterých si čtenář na stránce příliš nevšímá, jak jsou přesně udělané, ale je na ně podvědomě zvyklý. Nechtěli jsme měnit ani pořadí rubrik, tak aby čtenář pořád cítil, že je doma.
**Nechtěli jste vypustit „Mladá fronta“ z názvu?**
Vůbec. Naše noviny jsou „Mladá fronta Dnes“, zkratka MF Dnes je zažitá. A když si jdete koupit naše noviny, co řeknete v trafice?
**Mladou frontu.**
Já taky. Jednou jsem v trafice zaslechl muže, který chtěl „Dnes“, znělo mi to strašně nepřirozeně.
**Co změnu naopak potřebovalo?**
Chtěli jsme změnit navigaci novinami. Dávat větší důraz na kvalitní fotografie, tu a tam i na zajímavější formáty fotek – extrémní šířky, extrémní výšky. Chceme, aby dobré fotky dostaly odpovídající prostor. To ale neznamená, že každá fotka musí být obrovská. Ze špatné fotky neuděláte dobrou tím, že ji roztáhnete přes půl stránky, stejně jako ze špatného článku neuděláte lepší, když ho dáte na otvírák. Vždycky budeme ‚písmenkové‘ noviny. Navzdory všem grafickým změnám, kterými jsme prošli, bude rozhodující obsah.
**Co bylo hlavním cílem změny grafiky?**
Nejdůležitějším úkolem bylo v novinách ‚uklidit‘ – celkem jsme napočítali několik set grafických prvků, které se za několik let na stránkách hromadily. Poznali jsme tam prvky z konce devadesátých let, z přechodu na barvu v roce 2001. Všechny se tam postupně vršily a bylo to značně neústrojné. Vytvořili jsme tedy jednotný styl mapek, boxíků, zavedli pár nových grafických prvků, například fotoreportáž. Vypadá to jednoduše, ale je to vlastně těžší, než noviny udělat v novém designu, protože musíte skloubit nové a staré věci dohromady. Rozhodně jsme nechtěli kompletně novou grafickou úpravu – nedospěli jsme k přesvědčení, že ji Fronta potřebuje. Jen uklidit a zmodernizovat.
**Máte funkci art directora novou, nebo už existovala před změnou?**
Zřídili jsme ji nově. Petr Hořejší, který ji nyní zastává, dosud vedl naše grafické studio. Nově jsme zavedli také funkci art directora jako člověka, který má na starosti grafickou podobu deníku. Přílohy budou mít vlastního hlavního grafika, protože se přece jen trochu liší od stylu novin, a art director bude pro jednotlivé editory v pozici konzultanta. Má jim pomáhat v layoutovém a grafickém ztvárnění různých témat. Zatím se nám to osvědčuje.
**Zaměstnáváte také fotoeditory?**
Fotoeditory jsme měli, teď jen rozšiřujeme jejich počet. A mírně se změnila i jejich role. Mladá fronta jsou obrovské noviny a ukázalo se, že abychom opravdu mohli věnovat pozornost výběru fotek, potřebujeme stávající dva posílit o třetího, aby mohli vždy dva být na směně.
**Informační grafiku si vyrábíte sami, nebo ji přebíráte z agentur?**
Grafické prvky z agentur používáme jako podklady. Je zbytečné, aby se náš grafik osm hodin kreslil například s ponorkou, když ji může vzít ze servisu Reuters, který si platíme. Informační grafika jako výsledný celek ale vzniká u nás, je důležité, aby měla jednotný styl.
**Kolik jste celkem kvůli grafickým změnám přijali nových lidí?**
Graficko-fotografickou část novin jsme posílili o tři nebo čtyři lidi. Souvisí to i s tím, že jsme zavedli novou přílohu Kulturní scéna, což například vyžaduje jednu produkční navíc na vyhledávání fotek. Nároky, které teď máme na tvorbu novin, se změnou jejich designu stouply.
**Proč jste se rozhodli pro spolupráci se švýcarskou designérkou Katjou Hösli? Líbilo se vám, jak graficky změnila Lidové noviny?**
V případě Lidovek – ač jsem tam několik let pracoval – jsem byl v pozici čtenáře, který je léta zvyklý na jejich určitou podobu. První den, kdy vyšly v novém, jsem byl ostražitý, během poměrně krátké doby jsem si ale zvykl a dnes mám za to, že Lidovky vypadají lépe. A o třídu. Současný design se k jejich pozici a charakteru hodí. Například titulkové fonty Lidovek by se k Frontě nehodily, Fronta je mnohem víc zpravodajský deník, zatímco Lidovky spíše – v nejlepším slova smyslu – klubové noviny, hodně založené na přílohách. Jak Lidovky, tak Fronta se paní Hösli povedly. A nejen jí, v obou případech je znát velký vklad lidí z redakce. Důležité je, aby si designér – jakkoli je dobrý – našel společnou řeč s lidmi v redakci. Což se například i s naším Petrem Hořejším povedlo.
**Spekulovalo se o tom, že váš předchůdce Pavel Šafr s konkrétními podobami změn nesouhlasil, či že se prací na nich neúčastnil. Je to pravda?**
Na redesignu jsme pracovali s Pavlem Šafrem společně, na počátku, když bylo třeba vyjasnit si míru změny, jsme byli několikrát ve Švýcarsku za paní Hösli, ona byla mockrát tady. To zjevně potvrzuje fakt, že Pavlovi záleželo, abychom přivedli na trh nové noviny spolu, proto jeho odchod byl naplánován přesně na den, kdy Fronta poprvé vyšla v novém.
**Změnila nová grafika obsahovou stránku novin? Tisknete teď kratší texty?**
Kromě obvyklé míry chaosu v prvních třech dnech, který dopadl nejvíce na editory – museli se naučit stránky lámat nově –, nová grafika obsah neovlivnila. Na stránce, kde dříve byly tři středně velké fotografie, je teď jedna velká, případně ještě malá, doplňková. Textu je pořád stejně, jen fotky jsou někdy více dominantní. Písmenka jsem přesně nepočítal, ale vzhledem k tomu, že by na to moji kolegové reagovali poměrně citlivě, myslím, že rozdíl téměř neexistuje.
Změna je jinde: některé stránky jsou zaměřené na to, aby měly kratší texty, jiné naopak záměrně obsahují delší materiály. Jde o to, aby se tyto dva typy stránek střídaly, aby noviny měly rytmus. Nemůžeme dát za sebou čtyři stránky s třičtvrtěstránkovými materiály, člověk by neměl možnost se chytit.
**Zvýšili jste počet lidí, kteří se zabývají grafickou podobou novin, úkonů týkajících se vzhledu listu přibylo. Nepřibližuje se tisk takovým důrazem na svou vizuální stránku televizi?**
Jednu věc noviny nesmějí nikdy připustit: grafika nikdy nesmí dominovat nad obsahem, ten je klíčový. Grafická podoba novin je jen prostředek, abychom co nejlépe vyjádřili obsah. To, že se noviny všude ve světě zabývají tím, aby byly přehlednější a na čtenáře lépe působily, to je logické a je to jako se vším ostatním, s oblečením či auty. Grafika je příjemnou, podpůrnou částí novin, kdyby ale určovala, jak o čem budou noviny psát, byla by to cesta do pekla.
**Grafické upoutávky odkazující z jedné stránky na další zase připomínají hypertext na internetu.**
V zásadě to tak je. Noviny jsou veliké a je téměř nemožné je přečíst opravdu celé. Párkrát jsem to zkoušel, naposledy loni, a trvalo mi to pět a půl hodiny usilovného čtení. A to čtu hodně rychle. Velká výhoda novin oproti televizi, v níž zkonzumujete sadu informací a konec, spočívá v tom, že v novinách má čtenář možnost výběru, přičemž každý začíná na jiné stránce. Aby měl čtenář výběr snazší, snažíme se ho provádět novinami, upozorňujeme ho na zajímavé texty. Například na hlavní stránce odkazem na názorový Hyde Park.
**Není komentář jednou větou, který jste v rámci názorů zavedli, příliš zjednodušující? Lze takto komentovat i složité problémy?**
Komentář jednou větou je velmi obtížný žurnalistický útvar. Nechceme, aby to byl aforismus či podotek, má vystihnout podstatu nějakého jevu a zaujmout názor, který nebude banální. Netvrdím, že se to každý den podaří na sto procent, ale daří se to často. Může to být zajímavý útvar na komentářové stránce, ne však jediný. Jako protiváha delším textům funguje dobře a kolikrát mě nutí k přemýšlení víc, než text, kde jsou podrobně rozebrány všechny možné aspekty problému.
**Rozšiřovali jste počet barevných stran?**
Barevné možnosti novin určuje vybavení v tiskárnách, ale od prvního dubna se naše tiskárenské možnosti rozšíří. Na to se těšíme. A nejen my, ale také inzerenti. Často se totiž stává, že reklamní plocha je vyprodaná. Pak je to souboj o každý kousek místa mezi redakcí a inzercí, neboť aby deník byl úspěšný, je důležité obojí. Brzy tedy budeme mít možnost lépe rozložit barvy po stránkách.
**Jaké jsou první reakce na pondělní Ona Dnes?**
Reakce kupujících je fantastická, pondělní prodej se odhadem zvedl o třicet tisíc výtisků. Co se týče samotného magazínu, nepatřím mezi jeho čtenářky, ale považuji ho za dost dobrý vzhledem k tomu, co je jeho úkolem. Plánujeme samozřejmě další vylepšování, jako u všech vznikajících věci, chceme doladit detaily v grafice, obsahu i v kombinaci témat. Podobnou péči nyní věnujeme i čtvrtečnímu Magazínu Dnes.
**Nekanibalizují se tyto dvě přílohy? „Nekradou“ si třeba osobnosti na rozhovor?**
Aby se magazíny vzájemně – jak říkáte - nekanibalizovaly, to je jeden z největších úkolů mé zástupkyně Martiny Riebauerové, která má na starosti Magazín, Onu i sobotní Víkend. Jde o to, aby pro každou z příloh stanovila správnou polohu, abychom nabízeli co nejširší tématickou nabídku a ne třikrát totéž.
**Má Ona Dnes porážet pondělní Blesk pro ženy, i když ten se prodává zvlášť, ne s novinami?**
Ne, to je stejné jako vztah MF Dnes a Blesku obecně. Když to převedeme na sportovní terminologii, je to podobný sport, ale úplně jiná disciplína. Seriózní noviny a bulvární noviny mají nejvíce společného to, na jakém papíru vycházejí. Ale jinak je to jako basket a fotbal, obojí se hraje s míčem, ale tím podobnost končí. Mezi Bleskem pro ženy a Ona Dnes je podobný rozdíl. Blesk pro ženy je logicky orientovaný na čtenářky Blesku, náš dámský magazín je a bude zaměřený na čtenářky Mladé fronty. Jestli spolu soupeří, tak asi stejně, jak spolu soupeří fotbalisti a basketbalisti. Tedy tím, že obojí je zajímavé pro diváky.
**Budete měnit i grafiku čtvrtečního Magazínu?**
Nechte nám trochu čas na to porovnat všechny naše přílohy mezi sebou. Jestli to nakonec povede k nějakým úpravám v Magazínu, nejsem zatím schopen říct. Když jsem předtím říkal, že Mladá fronta je ve svém oboru úspěšná, Magazín přinejmenším stejně. Ani ten se proto nebudeme snažit převrátit vzhůru nohama, to by nemělo smysl.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz