Ondřej Aust

Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace

Soud: Čest stojí méně než život

10. 3. 2006

Asociace proti pomluvám bojuje za větší peníze pro oběti nepravd v médiích.

Podnikatel Sebastian Pawlowski dělí své vydavatelské aktivity mezi dvě různé firmy. Mediacop produkuje zpravodajský Týden, Nedělní svět a společenský Instinkt, zatímco Ebika od března vydává bulvární deník Aha!, původně nedělník. Podle Pawlowského je to i proto, aby případná žaloba na bulvár finančně neohrozila existenci jeho seriózních titulů.

„Soudy v České republice zatím přiznávají lidem, kteří se s bulvárem soudí, relativně nízké sumy,“ uvedl. Částky ve výši pár set tisíc korun zatím nemohou vydavatelský dům ohrozit. „Za pět či deset let budou ale možná odškodnění přiznávaná českými soudy srovnatelná svou výší s americkými či německými,“ předvídá Sebastian Pawlowski.

**Čest za padesát až sto tisíc**

Jeho slova v únoru znovu nepřímo potvrdil pražský městský soud. Spisovatel Michal Viewegh žaloval Pawlowského firmu Ebika za předloňský článek v bulvárním Aha!, podle nějž se ženatý literát údajně tajně scházel s milenkou. Soud to označil za lež a nařídil Ebice, aby spisovatele odškodnila - ovšem jen padesáti tisíci korun místo požadovaných pěti milionů korun.

Specialistka na mediální právo advokátka Helena Chaloupková na základě své zkušenosti s desítkami podobných případů, jimiž se zabývá od počátku devadesátých let, označuje výši Vieweghovy kompenzace za standardní. Jak LN řekla, padesát až sto tisíc korun jsou částky, které soud obvykle přiřkne.

V rámci Vieweghova sporu, v němž zastupovala bulvár Aha!, Chaloupková upozorňuje na pasáž verdiktu soudce Martina Valehracha, která výši přiznané sumy zdůvodňuje. Zjednodušeně řečeno, Valehrach konstatoval, že újma na cti je, převedena na peníze, méně než škoda na zdraví či životě.

Zatímco tedy občanský zákoník přiznává pozůstalým po usmrceném jednorázově maximálně 240 tisíc korun, náhrada za poškození cti by zpravidla měla být nižší. Soudce dále konstatoval, že jako známá osoba dostal Viewegh v médiích prostor k dostatečné reakci, a dokonce „šel nad rámec svépomoci“.

Pětimilionové odškodné plánoval spisovatel Viewegh poukázat na účet, z něhož by v případných sporech s médii mohli čerpat méně solventní poškození. Podle místopředsedy Asociace proti pomluvám Pavla Virága zamýšlel podobný fond po nedávné zkušenosti s tím, jak neadekvátně referovala některá média o jeho přepadení, založit i bývalý šéf Telecomu Gabriel Berdár. Ten proto, řekl LN Virág, chystá nyní podat několik žalob.

**Za kultivaci a více peněz**

Asociace proti pomluvám, česká obdoba stejnojmenného sdružení chránícího v USA původně židovské, posléze další „oběti“ nekorektnosti médií, vznikla předloni v létě. Kromě Berdára se k ní přihlásila třeba i zpěvačka Helena Vondráčková.

Ta vede spolu se svým manželem řadu pří s bulvárním tiskem. Pravomocně zatím vyhráli nad časopisem Spy, který jim za zveřejnění nepravd musel zaplatit sto tisíc. Poprvé ve sporech iniciovaných Vondráčkovou soud postihoval i trestní věc - redaktorce Spy nařídil za pomluvu půlroční podmínku.

I v návrhu nového trestního zákoníku, o němž nyní rozhodují poslanci, zůstala pomluva jako trestný čin, a to s trestem až dvou let vězení. Zda má být pomluva i dál trestná, či zůstat jen v zákoníku občanském, jak navrhuje třeba Milan Šmíd z katedry žurnalistiky pražské Fakulty sociálních věd UK, je podle Pavla Virága diskutabilní. „Sám nevím. Je ale fakt, že pomluva rozšiřovaná médii dokáže člověka či firmu společensky či ekonomicky zlikvidovat,“ míní advokát.

Pokud by se pomluva postihovala výhradně nikoli jako trestný čin, je dle Virága nutné, aby odškodnění byla o hodně vyšší než nyní. „U soudů je ale obrovská nevole přiznávat adekvátní náhradu,“ říká. Prý je to pozůstatek z minulého režimu, kdy morálka a peníze byly stavěny jako neslučitelné. „Přitom v zahraničí se výše újmy pomluvou stanovuje čistě ekonomicky. Lepší adekvátní náhradu zatím svět nevymyslel,“ uvedl Pavel Virág.

Asociace, v níž působí, chce proto chránit osobnosti i firmy, které média poškodila lží, a kultivovat tak zdejší prostředí. „V devadesátých letech se zde rozvinul volný trh, ale soudy zatím neumí adekvátně ochránit osobnost ani dostatečně kompenzovat podobnou újmu na dobré pověsti firem,“ shrnuje advokát Virág.


e-mail  |  rss · validní XHTML · WordPress (česky)  |  odkazy  |  žurnalistika.cz