Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
14. 4. 2006
Investice finančníka Zdeňka Bakaly má pomoci dostat týdeník senátora Karla Schwarzenberga do černých čísel.
Průkopník investigativní novinařiny v Česku, nebo žurnalistická žumpa? Hodnocení týdeníku Respekt se liší, vysloví-li je bývalí šéfredaktoři listu, či Miloš Zeman, kdysi předseda vlády usilující o jeho likvidaci.
Za dobu své šestnáctileté historie nasbíral Respekt ocenění za novinářskou profesionalitu, originální kresby či umožnění rovných šancí mužů a žen. Vybavil zkušenostmi novináře, kteří dnes působí na významných postech v jiných redakcích.
Do vlastní propagace však týdeník téměř neinvestoval a příjmy z inzerce nestačily krýt narůstající ztrátu. Prostředky na další rozvoj si redakce i vydavatel Karel Schwarzenberg nyní slibují od spolumajitele černouhelného gigantu OKD Zdeňka Bakaly.
**List zkoušený žalobami**
Historie Respektu se začala psát pouhý den po násilném potlačení studentských protestů na sklonku roku 1989. Na základech samizdatů Revolver Revue a Sport vzniká už v sobotu 18. listopadu redakční okruh Informačního servisu, který poprvé vychází v úterý jednadvacátého. Z několika xeroxovaných stránek spojených sešívačkou a vycházejících denně se posléze stává kvalitněji vyráběný týdeník.
Čtrnáctého března 1990 vyšlo 51. číslo Informačního servisu jako první vydání Respektu. Jedním z hlavních témat Informačního servisu byla situace v branně-bezpečnostních složkách státu, stěžejní pro Respekt dál zůstává i vyrovnání se s minulostí. List zpočátku stavěl na dobrých kontaktech s představiteli prvních postkomunistických vlád.
Záhy ale týdeník začaly provázet žaloby. Nejen bývalého rozvědčíka Pavla Minaříka, jemuž se týdeník musel omluvit, ale i slovenského premiéra Jána Čárnogurského, české vlády Miloše Zemana s cílem, aby Respekt „konečně zanikl“, či ministrů Grosse a Tvrdíka.
**Chybí prostředky na rozvoj**
Více než soudní spory ohrožuje další rozvoj Respektu nedostatek peněz. Většinový majitel Karel Schwarzenberg před čtyřmi lety snížil základní jmění vydavatelské společnosti z více než 28 milionů korun na necelých tři sta tisíc, aby pokryl dosavadní ztrátu. V roce 2003 tratil dalších sedm milionů korun, rok nato skoro čtyři.
Loňská ztráta byla údajně rekordně nejmenší, podle TNS A-Connect však inzerenti neutratili v Respektu víc než sedmnáct milionů, trend je navíc sestupný. „Inzerce byla do konce roku 1991 považována v Respektu za něco škodlivého, co by mohlo listu ublížit,“ uvedl v roce 1994 někdejší vedoucí distribuce Tomáš Půlpán. Dle nynějšího šéfredaktora Marka Švehly chce být Respekt normálně fungujícími komerčními novinami, založenými na příjmech z reklamy.
Pomoci tomu má hlavně řádově milionová investice, kterou s finančníkem Zdeňkem Bakalou Karel Schwarzenberg momentálně vyjednává. „Jednání skončí teď na jaře. Pan Bakala by jistě získal podíl ve vydavatelství. Doufám, že přinese trochu podnikatelského ducha,“ řekl LN senátor Schwarzenberg, který za největší slabinu Respektu považuje to, že na rozdíl od velkého zájmu na začátku devadesátých let ho dnes kupuje málo lidí. Prodej oscilující nyní kolem sedmnácti tisíc výtisků je, jak Schwarzenberg přiznává, i důsledkem nedostatečné marketingové podpory.
To se má nyní změnit. Uvažuje se i o změně papíru i formátu z novinového na časopisový. Schwarzenberg dále mluví o rozšíření okruhu přispěvatelů, například o zahraniční odborníky: „Rádi bychom vedli širší debatu, ale kvalitní autory musíme dobře zaplatit.“ Šéfredaktor Švehla chápe investici do lidí především jako možnost dopřát redaktorům pracovat na textu tak dlouho a důkladně, jak je třeba.
Pečlivějším redigováním textů či konzervativnější grafikou se Respekt dle Švehly liší od jiných českých novin, naopak jeho slabinou je pověst disidentsko-havlovských či ekologicko-levicových novin. „Takových nezasloužených nálepek se chceme zbavit a přesvědčit lidi, že Respekt je otevřenější, než si řada z nich myslí,“ říká Marek Švehla.
Že Respekt používá jako nástroj své politiky, senátor Schwarzenberg odmítá. Do práce redakce údajně nezasahuje, což řekl i prezidentu Václavu Klausovi, který ho nedávno plísnil za jeden z textů. Schwarzenbergovi jde podle vlastních slov o dostatečnou šíři informací, aby se lidé mohli svobodně rozhodovat. „Proto je Respekt v Čechách stále nutným časopisem. Ideální stav společnosti nastane, až Respekt bude nahraditelný, až už nebude potřeba,“ míní senátor.
**Majitel má starosti**
* Vydavatelství R-Presse, v němž má Karel Schwarzenberg 93 procent a zbytek drží společnost sdružující i některé redaktory, je ztrátové. „Respekt bych v minulosti třeba prodal, ale z možných kupců nikdo nechtěl zachovat jeho podobu,“ říká lesník Schwarzenberg, zvolený předloni do Senátu za US-DEU/ODA.
* Do politiky již dříve vstoupili také dva z někdejších šéfů Respektu, Jan Ruml a Vladimír Mlynář. Redakcí kromě nich prošli i dnešní přední novináři: István Léko vede ekonomický týdeník Euro, Jindřich Šídlo šéfuje domácí redakci Hospodářských novin, Josef Chuchma rediguje v MF DNES kritickou přílohu Kavárna.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz