Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
12. 5. 2006
S koncem minulé dekády se ve Švédsku zrodil recept na to, jak zamezit odlivu (zejména mladých) konzumentů zpravodajství od tisku směrem k internetu a televizi. Samozřejmě šlo hlavně o to, nepřijít o příjmy z inzerce. Výchozí situace byla jasná: na webu a v televizi je zpravodajství rychlé a stručné, lidi nucené kvůli stále dokonalejším technologiím čím dál víc komunikovat „nezdržuje“. A hlavně: je de facto zadarmo.
Na zastávkách hromadné dopravy ve velkých městech se proto začaly objevovat deníky, které si každý mohl vzít, aniž by platil. Názvy některých z nich (Metro, 20 Minuten, 20 Minutos) prozrazují, proč koncept funguje: ekonomicky aktivní čtenáři se z nich dozvědí to podstatné právě během každodenní cesty metrem na pracoviště, jíž podle průzkumů tráví průměrně oněch dvacet minut.
Bezplatné listy připravuje zpravidla mnohem méně redaktorů než noviny, za něž čtenář platí. Většinou navíc nevyvíjejí aktivitu ve zjišťování vlastních informací, základem obsahu bývají zprávy převzaté z tiskových agentur. Ani grafickou úpravou se s klasickými listy nemohou ty zdarma rovnat.
To se ovšem pozvolna mění. Listujeme-li tiskem zdarma rozdávaným ve Spojených státech, vidíme úhledný a přehledný design i původní zprávy. Nacházíme také stránky s komentáři, dosud považované za jednu z hlavních odlišností placených novin od bezplatných.
Podtrženo sečteno: deníky zdarma mohou už dnes nabídnout to, co listy, za něž se ještě někde chtějí peníze - zpravodajství, kulturní servis, křížovky. Praxe Metropolitního Expresu mediální skupiny MAFRA navíc ukazuje, že se silným internetovým portálem v zádech lze bezplatný deník připravovat velmi snadno, včetně tematických příloh. Noviny zdarma nejenže mohou propagovat placené listy stejného vydavatele, ale v některých amerických lze nalézt i kupon na slevu na koupi klasického deníku.
Mediální podnikatelé si tedy přišli na své, svým bezplatným titulům dokáží zajistit odpovídající množství inzerce, z které žijí. Bývá jí však v listech zdarma tolik, že leckdy připomínají reklamní letáky supermarketů. I ty dostává řada z nás zdarma do schránek. A je nemálo těch, kterým dobře poslouží. Nečekáme ale jako čtenáři-občané od novin víc než telegrafické zvěsti o drobné kriminalitě či kde levněji koupit hovězí?
Doufejme, že ano. Stagnující či klesající náklad všech tzv. seriózních deníků totiž nemusí znamenat, že o tištěné zpravodajství přestává být zájem. Jde spíše o to, že noviny musejí konečně zareagovat na měnící se návyky konzumentů médií.
Bývalý šéfredaktor Hospodářských novin Roman Gallo, ale například i Miroslava Moučková, která donedávna vedla komunistické Haló noviny, se s řadou dalších shodují, že „tvrdou“, původní informaci lidé už od deníků příliš neočekávají. Co se stalo, to vidí týž den večer v televizi, po seriózním tisku, který si nazítří koupí, chtějí, aby jednotlivé informace zasadil do kontextu, vysvětlil, zanalyzoval, zhodnotil.
Nebulvární listy, které dnes vedou v prodejích, pravděpodobně brzy přijdou o masové publikum. Jestliže však nabídnou hlubší pohled na aktuální dění, budou se moci naopak těšit z věrnějších a vzdělanějších čtenářů.
„Serióznost média spočívá ve schopnosti zpracovat informaci,“ řekl loni v září Gallo přesně. Vydavatelé tisku si podle něj musí rovněž uvědomit, že papír není nejvhodnějším médiem pro infotainment, přinášení i vážných zpráv zábavnou formou.
Dnešní tzv. seriózní noviny mohou přežít, jedině když se stanou skutečně seriózními. Když budou lépe a déle pracovat na textech, které přinášejí. Když budou zaměstnávat a lépe platit dostatek erudovaných autorů. Když budou moci nechat investigativní redaktory pracovat po odpovídající čas na nejdůležitějších tématech. Jedině pak může serióznost novin prostoupit jimi napříč, ne jen vertikálně v podobě speciálních příloh pro intelektuály, jak je tomu podle politologa Jiřího Pehe v současnosti.
Není důvod domnívat se, že by to tuzemští vydavatelé nedokázali. Nic jiného jim ostatně ani nezbývá.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz