Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
26. 5. 2006
Takový je jeden z hlavních závěrů průzkumu společnosti Media Tenor, který podrobně analyzoval na sto sedmdesát tisíc příspěvků o politice, které od ledna 2005 do poloviny letošního května přinesly celostátní deníky, hlavní zpravodajské relace celoplošných televizí a večerní Ozvěny dne Českého rozhlasu. To, jak se o politicích píše a mluví, přitom značně ovlivňuje jejich vnímání v očích veřejnosti, připomíná studie.
“Letošní volby média interpretují jako vyhrocený střet dvou základních táborů - pravicové a levicové ideologie, reprezentované právě ODS a ČSSD. A ostatní politická uskupení jsou představována jen jako spojenci jedné či druhé strany tohoto výrazně polarizovaného střetu,” řekl LN jeden z autorů analýzy Marek Síbrt.
Podle druhého autora Čestmíra Kaluse ODS neuměla ve svůj prospěch adekvátně a dlouhodobě využít kontroverzní kauzy, které sociální demokraty v průběhu celého loňského roku provázely - pád Stanislava Grosse, policejní zásah na CzechTeku, privatizaci Unipetrolu, machinace v Pozemkovém fondu či krizi ve zdravotnictví. “Ne že by média tyto kontroverzní události nereflektovala výrazně negativně. ODS však nedokázala sama sebe představit jako pozitivní alternativu,” doplnil Kalus.
S blížícími se volbami se navíc ODS jeví jako čím dál méně čitelná alternativa. Tisk, rozhlas i televize totiž od letošního března celkově přestávají informovat o programech a věcných návrzích kandidujících politiků, a naopak upřednostňují zprávy o průběhu a podobě kampaní, výsledky předvolebních průzkumů či spekulace o povolební situaci. “Otázka je, zda je pro voliče důležitější vědět, že někdo použije v kampani oranžový autobus, nebo to, co se po volbách doopravdy stane,” říká Síbrt. Novináři navíc dle jeho slov ne vždy správně interpretovali výzkumy veřejného mínění -někdy nerozlišili stranické preference od volební prognózy, čímž nevzali v potaz důležitou část nerozhodnutých a tím věc zkreslili.
Podobně jako na politické scéně posledních měsíců, lze podle Media Tenoru vysledovat polarizaci i mezi celostátními deníky. Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Hospodářské noviny prokázaly středopravou orientaci, Právo se jevilo jako výrazně levicové: občanské demokraty prezentovalo stejně negativně, jako MF DNES a LN sociální demokracii a komunistickou stranu. “Překvapilo mě, že na rozdíl od Mladé fronty jsou Lidovky, byť středopravé, kritické i k prezidentu Klausovi. Za zmínku stojí i to, že kritika ODS je v Právu dvakrát větší, než vůči lidovcům i Unii svobody,” uvedl Marek Síbrt. “Politika je tak kontroverzní oblast, že obecně v informování o ní bude negativita převažovat vždy,” podotkl.
Výjimkou je podle něj obraz Strany zelených, kterou média prezentovala zhruba srovnatelným množstvím jak negativních, tak pozitivních příspěvků: “Tak vyrovnaný mediální obraz se objevuje zřídka, zpravidla jen u začínajících politických uskupení.” Většina pozitivních zpráv souvisela s volebními preferencemi zelených. Na bližší představení jejich programu média de facto rezignovala. Výrazně negativně ukazovala zelené Nova, podle Media Tenoru především proto, že jako první upozornila na problém s domem předsedy strany Martina Bursíka.
Hospodářské noviny, ale zejména rozhlasové Ozvěny dne a televizní zprávy vynikly důrazem na věcnost, nikoli vnitrostranická témata. “To je hlavně formátem média,” přiblížil analytik Síbrt. “Elektronická média nemají tolik prostoru na komentář, informují maximálně věcně, tím více, čím jsou jejich pořady kratší.” Rozhodující vliv bude mít dle analytiků to, jak média nejpravděpodobnější vítěze - ČSSD a ODS - ukáží těsně před volbami, v době okamžitých nálad a emocí.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz