Ondřej Aust

Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace

Rozhlas chybující i bezchybný

9. 6. 2006

Ať se probíhající audit pořadů Českého rozhlasu 6, který dle pověřeného ředitele stanice Petera Duhana začal po nedávném odchodu šéfa Ivana Šterna a potrvá do podzimu, zaměří zejména na obsah, skladbu a způsob moderování relace Lidé od novin. Poslech aktuálních vydání pořadu nutí pochybovat, zda jeho název odpovídá tomu, co slibuje, a tomu, co v pondělí ze studia zní.

Relace Lidé z rádia se zaměřuje na profesní osudy a životní zkušenosti lidí spjatých s rozhlasem. Pořad Lidé od novin oproti tomu dává prostor jen dvěma stálým diskutérům, kteří podle webu ČRo 6 mají předkládat „kritickou reflexi práce médií“. Publicistovi a pedagogu soukromé vysoké školy Petru Žantovskému a filmovému režisérovi, profesoru Jiřímu Svobodovi se to daří jen zčásti. „Byť to do jisté míry vyplynulo z tématu vydání (mediální obsahy vytvářené na zakázku politiků), věnoval se pořad tentokrát spíše politice samotné,“ všiml si před časem i jeden z posluchačů.

Svoboda s Žantovským jsou zdatní rétoři, mají cenné postřehy. Leckdy ale při kritice médií zabřednou do příliš osobního hodnocení výhradně jen politického dění. Proč moderátoři nezasahují do promluv odchylujících se od témat, jak to po svých redaktorech právem vyžadují šéfové ostatních stanic Českého rozhlasu? Proč hosté Lidí od novin o svých výhradách k činnosti tištěných médií nediskutují přímo s „hříšníky“? A proč redaktoři ČRo 6 nezvou ani pedagogy z řady dalších škol či fakult, které se médii kriticky zabývají?

Daleko pravděpodobněji by tak v už poněkud únavné a ploché diskusi o politických preferencích českých deníků zazněly daleko hlubší názory než ten, v němž profesor Svoboda pozoruhodně spojil argumenty běžně používané ještě-premiérem Paroubkem s těmi oblíbenými prezidentem Klausem:

„Nejnebezpečnější jsou ty noviny a tiskoviny, které šíří dusivou nenávistnou atmosféru. Jeden můj známý to řekl docela přesně, když mluvil o Lidových novinách: že je to kavárenský fašizoidní radikalismus. Na jedné straně já tady vidím Haló noviny jako dusnou atmosféru, na druhé straně Lidové noviny (…) kavárenských nenávistných povalečů, kteří házejí bláto tu na komunisty, tu na prezidenta, tu na ODS a kteří se stávají najednou soudci dějin, lidu i všeho. (…) Mají (…) názor a myslí si, byť jsou to nevolené elity, nikým nikam neposazené, že můžou dávat někam svůj rozum a že je na ten rozum někdo zvědavý.“

Škoda, že mezi pořady, jimiž se ČRo 6 věnuje médiím a které se někdy dokonce tematicky překrývají, chybí pravidelná reflexe televize. Tématem, které se v pondělí nabízelo na zlatém podnose, byla totiž pekelně rafinovaná programová strategie České televize po sobotním uzavření volebních místností.

Mluvčí ČT Martin Krafl argumentuje hlavně počtem diváků. My oceňme, jak toho televize dosáhla: pečlivě dávkovanými návnadami, které 87,5 procenta domácností mimo dosah zpravodajské ČT 24 dráždily k nepříčetnosti.

Po patnácté hodině, kdy se politolog Lebeda na ČRo1-Radiožurnálu zmiňuje o prvních odhadech možných koalic, jež ČT prý zveřejnila, běží na prvním programu osmatřicátý díl šesté řady italské ságy Okouzlení a vzápětí nezbytně zařazený Film o filmu Letopisy Narnie. Krátce po tři čtvrtě na čtyři přinesl Český rozhlas první průběžné výsledky, nato televize znovu oznámila jen výsledky povolebního průzkumu. Před půl pátou ČT hlásí: část volebních lístků sečtena, počkejte si hodinu.

„Funguje všechno, jak má? Ptám se proto, že server ČSÚ byl nedostupný,“ zněl dotaz redaktora ČT v jedné z dalších relací. Kvůli náporu lidí sice server úřadu občas spadl, dostat se na web ČT hraničilo však se zázrakem.

Proto Jene Pokorný, Petře Nováčku a internetový týme Českého rozhlasu, děkuji za záchranu pověsti médií veřejné služby.

e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz