Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
15. 6. 2006
Hlavním důvodem byla reakce na situaci na mezinárodní trhu, která by se dala označit jako krizová. Vznik reality show typu Big Brother nebo VyVolení se datuje do doby, kdy končila velká éra slavných amerických seriálů jako Pobřežní hlídka a ukázalo se, že televizi najednou chybí dostatečně atraktivní náplň, aby obstála i například vedle nových médií - přišel internet, který změnil pohled diváků na okolní svět. Prvky reality TV ale existovaly už dlouho předtím, jen se jim tak neříkalo: například pořady s domácím videem se v Americe vysílaly už od padesátých let. První reality show, jak ji známe dnes, byl Real World od MTV z počátku devadesátých let.
**Proč si lidé nastupující reality show tolik oblíbili?**
Diváci byli unaveni fikcí seriálů. Většina teoretiků bude nabádat k opatrnosti, neboť v televizi nikdo nechce vidět sám sebe. Ale v tomto smyslu jde o to, že diváci chtěli sledovat lidi, kteří jsou reální, které můžou potkat na ulici, jejichž příběhy nejsou vymyšlené. Získat pocit - byť dobře víme, že neopodstatněný -, že televize nemanipuluje. Proces hledání náhrady za fikci, která se v tu dobu vyčerpala a obehrála, směřoval do různých oblastí, nejen do oblasti reality TV. Vrátily se i klasické formáty, třeba soutěže; tehdy vznikl například Milionář.
**Někteří soutěžící z českých show ale působí úplně „běžně“.**
To je důkaz, jak se formát opotřebovává. Fáze, kterou známe, nastala ve chvíli, kdy sledování lidí naživo ztratilo kouzlo, protože bylo pořád stejné. První řady Big Brothera v zahraničí nebyly v žádném směru extrémní, možná jen v tom, že někteří soutěžící byli bez práce. Ale nebyli takoví jako ti v českém Bratru nebo VyVolených. Při příchodu reality show do Česka jsme skočili rovnou do fáze opotřebovanosti.
**Proč se české televize tak dlouho reality show bránily?**
Vladimír Železný měl zřejmě pravdu, když říkal, že je nepotřebuje. K čemu také? Televize Nova měla bezmála poloviční podíl na trhu a nemusela o diváka s nikým soutěžit. Z prestižních důvodů kupovala nejlepší věci na trhu, například Milionáře. Ty dělaly dobrá čísla, ale Nova byla dlouho schopná se bez nich obejít. Velká televize navíc riskuje mnohem méně ráda, neboť vysoké investice do programu jsou pro ni větším rizikem než pro menší stanici. Na druhou stranu, příliš se nezdůrazňuje, že reality show jsou levné pořady. Počáteční investice je sice obrovská, ale televize má zajištěný program na každý den po tři měsíce. V přepočtu tak show vyjde daleko levněji než seriál či zábavné pořady.
**Jsou reality show vhodnější pro malé nebo začínající stanice, nebo pro lídry trhu?**
Dnes je ideální, když má vysílatel na trhu dvě nebo tři stanice. Například Big Brothera kupovaly menší stanice, které si od něj slibovaly zvýšení svého tržního podílu. V Německu jej uvedla menší RTL 2 a měla obrovský úspěch. Ale v druhé řadě se domluvili s „velkou“ RTL, ta vysílala sobotní vyřazovací show a vydělali na tom všichni. RTL měla každou sobotu vysokou sledovanost, RTL 2 díky denním sestřihům dosáhla takové sledovanosti, kterou by „velká“ RTL neměla, kdyby show vysílala celou. Důvodem úspěchu reality show je i skutečnost, že představují multimediální projekt. Televize přišla s pořady, které pak expandovaly na internet, do tisku, do rádií.
**Hodí se pro menší stanice denní reality show, zatímco velkým mohou pomoci spíše týdenní?**
To dneska už nelze jednoznačně říci. Zahraniční trhy se fragmentují. Prestiž, hodně diváků i zájem mezi inzerenty mohou vždycky přinést originální nápady. Německá ARD jako veřejnoprávní stanice nemá příliš velký zájem uvádět reality show. A tak přišla s geniálním konceptem: vybrala průměrnou německou rodinu a tu přemístila do podmínek počátku dvacátého století na statek ve Schwarzwaldu. Ukazují, jak jsou dnešní lidé schopni přežít, zorganizovat si práci, starat se o zvířata, uklízet, péct chleba, to vše bez proudu. A zajímá to všechny. Pořád je to reality show, ale nezkoumá se jen stres lidí, kteří jsou zavřeni do domu.
**Lze mezi současnými show vysledovat nějaké trendy?**
Objevily se například reality show z minulých let, které jsou nyní vylepšeny tím, že do nich produkce obsazuje celebrity. Lze nalézt i show, jejichž produkce vytvářejí past pro soutěžící a diváci se baví tím, že vědí, co adepti ne. To je případ Vesmírných kadetů v Británii, jimž připravili falešný let do kosmu. Ve Finsku zase vybrali skupinu lidí a řekli jim, že je to extrémně těžká reality show spočívající v přežití, že z nich udělají perfektní vojáky. Posléze se dozvěděli, že se ve finále octnou v oblasti, kde se opravdu bojuje. Polovina soutěžících odešla okamžitě, co to zjistila. Už je to ale trochu za hranicí toho, co by byl divák schopen přijmout před pěti lety. Nyní to akceptují, ale myslím, že takzvané kontejnerové show - ty, které ukazují lidi někde izolované - se blíží ke konci, jak to potvrzují i diváci z momentálně poslední série Big Brother v Británii. Říkají, že tohle není televize budoucnosti.
**A co má šanci jí být?**
Na vrcholu je reality TV, docusoapy. Televize se dostává do fáze, kdy začíná míchat formáty, nic už není čisté. Na přehlídce v Lucernu se mi líbil například izraelský pořad, v kterém dva lidi na týden izolují od médií, pak je přivedou do studia a promítají jim zprávy. Úkolem soutěžících je zjistit, která ze zpráv je vymyšlená. A většinou se stává, že reálné považují za absurdní a naopak. Nebo kombinace docusoap s comedy: Brit si vymyslel, že ve svém londýnském bytě založí stát, v každém z osmi dílů řešil nějaký s tím související problém. Šel například do reklamní agentury, aby mu složili hymnu a navrhli vlajku, vytvářel známky, sháněl pomocí letáčků národ, chodil na úřady a ptal se, co potřebuje, aby ho uznali. Obecně se televize pohybuje v jakýchsi elipsách, neznamená to tedy, že se nevrátí to, co bylo populární před deseti patnácti lety.
**Důležitý je tedy jen dobrý nápad a jeho provedení?**
To v televizi většinou tak bylo. Otázka je, čemu říkáme dobrý nápad. Mezi námi: na televizi se také můžeme dívat jako na něco, co je ve své podstatě hodně nudné ve srovnání s internetem či jinými médii. Pořád je to pasivní zábava. Podle mě nejatraktivnější a nejsenzačnější reality show je sport.
**Změnily reality show i role televizních profesí?**
Mají velký vliv na technologie. Režiséři, kteří do té doby pracovali s šesti kamerami, jich najednou mají čtyřicet. Změnila se práce se scénáři, se zvukem, zpracovávání obrazu je jiné. Ani ochota televizí vysílat živě, riskovat, nebyla příliš velká. Živé vysílání posiluje profesionalitu lidí, kteří jsou schopni je zvládat. Navíc koho by napadlo před deseti lety, že webová kamera se někdy bude používat v televizi?
**Ovlivňují reality show negativně pohled lidí na zpravodajství?**
Spíše se zpravodajství využívá jako součást jiných pořadů. Existují zábavné pořady nebo kvízy, jejichž hlavním tématem jsou zprávy, aktuální dění. Buď je komentují komici ve stylu Dementi, nebo lidé hádají, kdo co řekl, co se stalo. Témata, která přináší den, lze tímto způsobem použít i jinak, podívat se na ně jiného úhlu než ve zprávách. Televize navíc vícekrát využijí zprávy, jejichž tvorba je drahá.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz