Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
18. 8. 2006
Ti, kteří oba magnáty znají, říkají, že jsou každý z trochu jiného těsta. „Železný chtěl v první řadě vytvořit něco velkého, za co ho budou všichni obdivovat, a pak teprve na tom vydělat. Sarbovi je jedno, zda ho budou veřejně chválit. Hlavně když vydělá,“ říká Pavel Zuna, někdejší šéf zpravodajství Novy, který právě kvůli stylu řízení Sarbových lidí z Novy odešel. „Je to vizionář, a zároveň praktik,“ říká o „rumunském Železném“ jeho blízký spolupracovník, generální ředitel Novy Petr Dvořák. Novináři si mohou těžko udělat přesnější obrázek. Čechům se Sarbu neukazuje, rozhovory striktně odmítá. Jeho cíl je nicméně zřejmý: Novu, otřesenou loňským direktem, který utržila od Primy, respektive VyVolených, postavit na nohy. A očistit ji od dědictví Vladimíra Železného. Jak to Sarbu a spol. chtějí udělat?
**Pionýrská léta**
Drtivá prohra reality show Velký bratr v přímém souboji s VyVolenými byla vlastně první velkou prohrou v historii Novy. Vždyť cestu k úspěchu měla televize umetenou ještě před svým startem v únoru 1994. Byla to jediná komerční stanice s celoplošným pokrytím, její konkurencí byl jen ztuhlý moloch České televize. Zisk Nova začala vytvářet už půl roku poté, co se objevila v éteru, hřímal nedávno před studenty pražské Vysoké školy Jana Amose Komenského Vladimír Železný. Tehdy prý vytvořil „absolutně čistě komerční televizi pro cílovou skupinu ,všichni‘“. Nejenže Nova nesla miliardy a zbořila tehdy rozšířený mýtus o vzdělaných Češích, kteří chtějí „něco lepšího“ než západní televizní brak, nová televize také oživila tehdejší zatuchlou televizní produkci, kdy třeba celé zprávy v České televizi strojovým hlasem odříkal moderátor ve studiu za stolem a stand-up, tedy vstup reportéra přímo z místa dění reportáže, byl něco zcela neznámého. „Rozvířila stojaté vody, které každému už lezly na nervy, a dala šanci mladým lidem,“ vzpomíná Pavel Zuna. Na politicích poměrně nezávislé a nesmírně populární večerní zprávy posílily svobodu slova v Česku.
Nova vypadala nově v každém směru. „Železný věděl, že grafický doprovod televize bude životně důležitý, a byl zprvu skvělým supervizorem,“ vzpomínal v týdeníku Reflex tvůrce prvního designu Novy Petr Vrána. Pro znělky Železný najal slavného amerického hudebníka českého původu Jana Hammera a výsledek stál za to. „Pro Novu jsem pracoval do roku 1995, kdy jsem si začal v programu zaškrtávat počet amerických seriálů. Dostoupil strašlivých šestnácti titulů za den. Psychicky jsem to nemohl zvládnout,“ popsal Vrána konec svého angažmá poté, co „videopřehrávač béčkových filmů a pokleslé zábavy značky Nova ovládl vysílací prostor nad Českou republikou“. Většina diváků to viděla jinak. Vychutnávala si zábavu z dovozu. I deset let starý hollywoodský film byl pro Čechy nový. Nova poutala masy novým večerníčkem, seriálem MASH, teenagery získala hitparádou Eso, noční diváky zpověďmi deviantů v Tabu a všichni si mohli říct svoje v budce Vox populi.
Aktivní lidé, kteří házejí za hlavu minulost a chtějí být úspěšní - po těch Nova sahala ve své pionýrské době. Když se v roce 1997 zavedly peoplemetry, přisoudily Nově 55 % diváků. To neměla v Evropě žádná televize. Vladimír Železný, tehdy ještě v barvách CME, se mohl pochlubit slepicí, jež snášela zlaté vejce.
**Největší hřích**
Někdy kolem roku 1997 po pádu Klausovy vlády se v české společnosti objevují známky deziluze z polistopadového vývoje a hodně lidí se najednou nestydí říct, že dřív bylo líp. Nova přestává striktně odmítat to, co bylo před rokem 1989, a z obrazovky zase zní Michal David a Iveta Bartošová, jejichž melodie mírní rozčarování z toho, že ne všichni jsou bohatí a úspěšní. Retronostalgie dává umělcům slavným už za minulého režimu čím dál větší prostor. Na tradici Ein Kessel Buntes navazuje roku 1998 první novácký Silvestr se dvěma sty padesáti účinkujícími. Jeden z nich, Petr Novotný, se na příštích několik let stává tváří Novy.
Tradici estrádní zábavy Nova sice oživila, ale také zcela vyždímala a vyprázdnila. „Dnes úsměvně milá vystoupení Holzmannů aMenšíků mají šmrnc. Když si člověk vybaví všechny ty Čundrcountry show a Zlaté mříže, zjistí, že to je vyvařený pytlík čaje,“ říká médiolog Jan Jirák. Nova podle něj vytvořila z televize synonymum únikové zábavy, stereotypní a do jisté míry ohlupující.
Bylo čím dál jasnější, že Vladimír Železný své zlaté slepici začíná přistřihávat křídla. Ačkoliv byla Nova enormně výdělečná a Prima ani nikdo jiný jí prakticky nemohl konkurovat, neinvestoval Železný do nových formátů. Nekultivoval budoucnost Novy.
Na konci 90. let evropské televize zaplavila například vlna reality show, ale na SuperStar či Velkého bratra si Češi museli počkat ještě několik let, kdy už se podobné pořady dávno vysílaly i v takovém Maďarsku. Setrvačnost ale ještě fungovala. V roce 1999, kdy se Vladimír Železný rozhodl o Novu s Američany dále nedělit, měla „jeho“ televize rekordní 56% podíl sledovanosti. Ale pak už to šlo jen z kopce.
„Peníze ho oslepily,“ shrnuje jeden z Železného spolužáků z vysoké školy a bývalý kolega možný důvod jeho roztržky s Američany. „V okamžiku, kdy mohl sklízet plody své práce, kdy mu Ronald Lauder nabízel těžké peníze za to, že mu televizi přenechá, se šprajcnul.“ To šprajcnutí se mu, jak známo, nevyplatilo. Po sérii soudních tahanic ovládla Novu finanční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a Železného na jaře 2003 odvolala. O rok později prodal Kellner Novu zpátky Lauderově CME. Těch několik let nejistoty v provizorní budově na Barrandově se na televizi nutně podepsalo. Image Novy navíc poškodilo, že čeští daňoví poplatníci museli kvůli Železnému zaplatit CME deset miliard korun ve známé prohrané arbitráži. „Síla televize neměla být nikdy spojována s problémy svého tehdejšího šéfa, to byl největší hřích,“ říká programový analytik Novy Milan Kruml.
Železný od roztržky s Američany rozhodoval v televizi prakticky o všem, ale když po jeho vyhazovu převzala vedení jeho někdejší pravá ruka Libuše Šmuclerová, tento model se začal hroutit. Ti, kteří měli rozhodovat, měli omezenou pravomoc, což v důsledku znamenalo, že si téměř všechno nechávali odsouhlasit nejvyšším vedením. Místo aby dávala televizi směr, zabývala se Šmuclerová tím, zda má být pozadí na scéně modré a jaký má mít odstín. Taková praxe ochromovala program. Fiasko reality show Milionový pár začalo hrozit už ve chvíli, kdy se na úvodní tiskové konferenci zjistilo, že moderátor neumí říct kloudnou větu. Nova sice občas bodovala dál (novácký spot s Titanikem plujícím po Vltavě byl v dubnu 2002 ve španělské Seville oceněn jako nejlepší grafická upoutávka), ale neměla to hlavní: programovou vizi. Za těch pět let vlastnických bojů ztratila čtvrtinu diváků. Když ji CME znovu přebírala (vzápětí se rozloučila s Libuší Šmuclerovou), sledovalo Novu už jen 40 % diváků.
A estrádní zábavy přežily svého otce zakladatele jen o několik měsíců. S odchodem Železného začalo být patrné, že velké revue už nejsou pro sobotní podvečer to pravé. Novotný se okoukal.
**Nepovedený Bratr**
Definitivním důkazem sestupu Novy se stal Big Brother, s nímž šla loni na podzim do přímého souboje s Primou, která během posledních let stále sílila. Její čerstvější VyVolení zaujali dřívějším startem a výraznějšími typy soutěžících. „Věděli jsme, že VyVolení kopírují Velkého bratra, ale zároveň se poučili z jeho slabších stránek. I tak jsme se nakonec rozhodli pro Bratra, protože jsme se báli jít do konfrontace s poskytovatelem licence Endemolem. Od něho totiž kupujeme řadu dalších pořadů,“ přiblížil před časem ředitel Novy Dvořák rozhodnutí, kterého Nova později tolik litovala. Uvedla totiž formát, jenž v zahraničí spíše pomáhá malým televizím vyrůst než těm velkým získat ještě větší podíl. Televize navíc vsadila na jeho ranou verzi a nestihla svoji vůbec první denní reality show divákům dostatečně představit. Katastrofu dokonalo zmatečné přesouvání vysílacích časů Big Brothera v průběhu večera a následný odliv inzerentů.
V této chvíli se ovšem pomalu začalo projevovat, že Nova už nemá v čele muže stíhaného v řadě soudních kauz, ale opět pod CME funguje jako standardní podnik. Dostalo se jí peněz na investice a najela na koncept podvečerního seriálu, který v zahraničí funguje už desítky let a který budou chtít lidi sledovat každý den. V Česku zatím chyběl a pro Novu byl loni se souběžně startujícím Velkým bratrem největší programovou novinkou. Nova do Ulice investovala přes sto milionů, daleko víc než do Velkého bratra. „Znamenalo to postavit a technikou kompletně vybavit dvě studia a uzavřít s desítkami herců smlouvy minimálně na rok. Pokud by to přestalo po měsíci nebo dvou fungovat, nezbylo by než to odepsat,“ přibližuje ředitel Novy Petr Dvořák. Nakonec se povedlo, Ulice poráží i souběžně vysílané večerní zprávy Primy a ČT. I další seriály jako Pojišťovna štěstí nebo novější Ordinace v růžové zahradě na diváky zabírají.
Teprve po sedmi letech od doby, kdy ji Vladimír Železný narychlo přestěhoval z centra Prahy na Barrandov, se Nova dostala z provizoria. Budovu, kterou měla dosud jen pronajatou, koupila, k ní navíc přikoupila ještě jednu, kde vybuduje nové zpravodajské centrum. V Nově už nepanuje zmatek způsobený spoléháním se na jednoho „geniálního manažera“. „Když se rozčiluju, že něco nejde, vím přesně, na koho se mám obrátit. Víte, kde začínají a končí pravomoci, jak probíhá rozhodování,“ pochvaluje si jeden za zaměstnanců. A taky se začalo šetřit. „Dostáváme se hodně na dřeň. Hledáme efektivitu po korunách. Po dvanácti letech, kdy to vypadalo, že se řada věcí nemůže změnit, se ukazuje, že to nebyla pravda,“ tvrdí šéf Novy Dvořák.
Rumunské stanice pod Adrianem Sarbem z CME prý prošly stejnou kúrou před pár lety. V lednu přišel do vedení Novy také Američan žijící v Česku David Stogel, jenž následně zrušil několik zábavných pořadů. „Mým hlavním cílem je dosáhnout co nejvyšší sledovanosti za co nejnižších nákladů,“ prohlásil po americku.
Ne všechny nové vedení nadchlo. Zaměstnance překvapily psychotesty či organizované utužování týmového ducha na výjezdech do hor. Novu opustil Ivan Rössler, který dlouhá léta šéfoval produkci zábavných pořadů, obchodní ředitel, prodejci reklamy a naposledy moderátor Pavel Zuna. Ten vůči Adrianu Sarbovi zjevně cítí despekt. „Ať byl Železný jaký chtěl, s řadou chyb, jeho intuice byla dána vzdělaností. Tady ten pocit tak hluboké intelektuální úrovně nemám.“ Z vedení samozřejmě naopak čiší optimismus. „Těším se, až Nova začne zase fungovat naplno,“ říká ředitel Petr Dvořák.
**Kam dál, sousede?**
Teď má Nova jedno velké dilema: lavíruje mezi nutností nezklamat svou tradičně silnou skupinu diváků vyššího věku a tlakem zadavatelů reklamy, kteří všude na světě stále více požadují mladší amovitější konzumenty. Výsledkem je, že letos televize nepřichází s nějakými převratnými novinkami. Jedinou významnější je zahraničím inspirovaný půlhodinový magazín 112 o práci českých záchranářů v terénu. Na druhou stranu ale nakupuje mnohem atraktivnější zahraniční produkci než dřív. Večer pravidelně vysílá poměrně nové hollywoodské filmy a nakoupila také špičkové americké seriály: Lost (Ztraceni), Kriminálku Miami a Kriminálku Las Vegas. Opráší ovšem také duo Genzer-Suchánek a vrátí na obrazovky Tele Tele, bude pokračovat v Ulici i Ordinaci a znovu hledat SuperStar. Tahle show se spolu s formátem Clever uváděným „šíleným vědcem“ Milanem Šteindlerem jeví být šancí, jak získat mladé a starší neodradit.
Pro Lauderovu CME je český trh klíčový, Rumunsko či Slovensko mu tolik nevydělá. Novu přitom neohrožuje jen Prima, která sype novinky jednu za druhou, byť zdaleka ne všechny jsou úspěšné a některé jen recyklují pohaslé hvězdy Novy, včetně té kdysi největší - Petra Novotného. Zisky z reklam se budou více dělit, až začnou vysílat vznikající digitální stanice. Digitalizace by ale měla pomoct i Nově - podle rumunského vzoru chce kromě hlavního brzy spustit i seriálový, filmový a zpravodajský kanál. Diváky tak pro inzerenty rozvrství podle věku a příjmů. Zvyknou si ale i Češi na to, že si budou muset vybrat mezi několika Novami? Vždyť dosud byla pro většinu z nich na jejich dálkových ovladačích „televizí první volby“ a jejich biografem. Televizí, která, slovy Jana Jiráka, nejvíc těžila ze své image „laskavého sousedství“. Vladimír Železný uměl takovou televizi stvořit, ale pak o ni kvůli svému megalomanství přišel. Jak se v ní povede jeho rumunskému alter egu, poznáme brzy na svých obrazovkách.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz