Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
25. 8. 2006
Prostřednictvím on-line stránky www.ta-gita.cz plánuje agenturní tým nabízet denně několik zpráv, komentářů, rozhovorů či analýz, a to nejen textových, ale i zvukových či obrazových.
„Chceme být servisním místem pro veřejnost či novináře a novinářky, kteří připravují témata související s genderovou či ženskou tematikou,“ přibližuje šéfredaktorka gitA Kateřina Jonášová. „Fungovat budeme také jako informační středisko neziskových organizací z tohoto sektoru, budeme informovat o jejich činnosti a zveřejňovat jejich tiskové zprávy,“ doplňuje.
Agentura gitA je neziskovým projektem, jehož provoz bude v prvních dvou letech placen z evropských strukturálních fondů. „Sháníme další prostředky, do budoucna uvažujeme také o částečném zpoplatnění služeb,“ říká Jonášová. Podle jejích slov vyjednává gitA o pravidelné smluvní dodávce zpráv s redakcemi některých tuzemských médií.
S nadcházejícím vysokoškolským semestrem se má také rozběhnout spolupráce s fakultami sociálních věd a humanitních studií Univerzity Karlovy, jejichž pedagogové působí v agentuře jako odborní konzultanti. Na pražské katedře žurnalistiky tak například budou moci účastníci a účastnice semináře Média a feminismus Barbory Osvaldové (mj. předsedkyně etické komise českého Syndikátu novinářů) absolvovat předepsanou praxi právě v agentuře gitA.
Její servis bude stavět především na textech pětice interních redaktorek a produkčních a osmi kmenových dopisovatelek. Všechny se v redakčním kodexu zavazují, že se budou snažit odstraňovat rodovou diskriminaci: dají prostor údajně chybějícímu ženskému a menšinovému hlasu, nebudou přechylovat cizojazyčná příjmení žen a vyhnou se jazykovým stereotypům týkajícím se mužů a žen jako „lepší polovička“ či „chlapák“.
„Dlouho zde neexistovala instance, která by byla schopná reagovat na aktuální dění, výroky politiků a vůbec problematiku rovnosti mužů a žen,“ vysvětluje Jonášová vznik agentury. Neziskové organizace podle ní nemají možnost ani prostor konzistentně nabízet veřejnosti zprávy pojaté jinak, než jak je nabízejí dominantní média a agentury.
Ta ženy podle Jonášové navzdory proklamované nestrannosti často diskriminují jazykově:„Soudě podle rodů užívaných na titulních stranách českých deníků, ženy prakticky neexistují,“ podotýká šéfredaktorka. I lingvistka Jana Valdrová má za to, že takzvaný pohlavní rasismus je běžnou součástí dnešní komunikace: „Jakmile vykročíme ze soukromé sféry a referujeme o té veřejné, narážíme na mužské názvy osob (naši politici, studenti apod.). Tak vzniká a sílí dojem, že chod dějin zajišťují muži, kdežto ženy patří do domácnosti.“
Slova Valdrové tlumočilo sdružení Žába na prameni, které hodlá koncem tohoto roku udělit „ocenění“ Kyselá žába takovému výroku, jednání nebo filmu, který bude nejvíce diskriminovat ženy či muže.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz