Ondřej Aust

Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace

Majitel rádií spustí blogy, chystá i televize

3. 11. 2006

V době, kdy francouzský mediální magnát Arnaud Lagardere předpovídá dennímu tisku už jen deset let existence, česká rozhlasová odnož jeho koncernu se přiklání k multimediálnímu obsahu. Chce vysílat tři digitální televize a zábavu by ráda nabízela také na internetu.

Šířit obsah na všech platformách – a hlavně na těch nejmodernějších, jako je právě web či mobilní telefony – je podle Arnauda Lagardera cesta budoucnosti. Denní zprávy se budou muset šířit elektronicky, nehmotně. „Náklady na tisk se stanou neudržitelnými,“ řekl Lagardere nedělníku Journal du Dimanche, který vlastní spolu s více než dvěma sty padesáti tituly po celém světě.

V Česku vydává Hachette Filipacchi, tisková odnož Lagarderova koncernu, například lokální verze měsíčníků Elle, Maxim či Premiere. Pokud z tištěných titulů nějaké přežijí, budou to podle Lagardera právě kvalitní časopisy s lesklými obálkami.

Nejsvětlejší zítřky však koncern Lagardere předpovídá elektronickým médiím a potvrzuje to i přestup dosavadního šéfa mobilního operátora Orange France Didiera Quillota na vedoucí post u Lagardere.

„Investičními pobídkami ze strany akcionáře jsme vybízení k tomu, abychom se rozvíjeli v oblasti elektronických médií a internetu,“ říká o českých, zatím pouze rozhlasových aktivitách Lagarderova koncernu jejich šéf Michel Fleischmann.

Podle něj se Rádia Frekvence 1 a Evropa 2 budou, podobně jako Český rozhlas, který chce své vysílání v digitálních sítích dokonce „ilustrovat“ statickými obrázky, grafikou či videosekvencemi, více přiklánět k internetu: „Této celosvětové tendenci se nevyhneme. Že to Český rozhlas dělá, je v pořádku, my pochopitelně na tento trh půjdeme, bude-li to mít ekonomický smysl, což není problém Českého rozhlasu,“ podotýká Fleischmann.

Weby rádií, které už dnes umožňují stáhnout si do počítače či přenosného přehrávače vybrané pořady (tzv. podcast), se do budoucna ještě rozšíří a nabídnou například blogy, jednoduché osobní internetové zápisníky.

Značné investice má česká pobočka Lagardere nachystány také pro své digitální televize. Stanici pro ženy TF1 a lifestylovou TE2 pro mladé zatím rada pro vysílání licenci upírá. Do opakovaného výběrového řízení, následujícím potom, co soud na žádost TV Nova zrušil oprávnění vysílat šesti digitálním stanicím, se Lagardere znovu přihlásí, navíc ještě s projektem dětské stanice.

Rada už před časem udělila licenci rovněž dětské TV Pohoda, za níž stojí spolumajitel sítě rádií Hey Radim Pařízek. Lagardere chce s využitím zkušeností a materiálů z dětské stanice Lagardere ve Francii vybudovat také takovou, nebrání se ani akvizici. „To je věc nabídky a poptávky. Momentálně je těžké mluvit o nějaké poptávce, protože koupit jakou televizi? Televize momentálně licence nemají a ty, které je mají, na prodej nejsou.“

Vysílací radu Fleischmann kritizuje proto, že zbrždění v důsledku soudu rada zavinila tím, že si hleděla jen jednoho aspektu digitalizace, a sice kulturnosti a plurality, a opomněla ostatní, zejméně ekonomicko-technologický aspekt digitalizace: „Pluralita na trhu vzniká na základě určité kvality, kterou ale přichází s ekonomickým modelem, a ne intelektuálním vizionářstvím. Větší programovou pestrost vytvářejí hlavně silní hráči na trhu.“

Začínající stanice začínajících vysílatelů budou mít podle Fleischmanna potíže investovat po nezbytných několik let do digitalizace soukromého televizního vysílání. „Proto si nedovedu představit kvalitní rozjezd digitalizace, a to ani těch nových televizí, bez těch, kteří mají technické prostředky, to je Nova a Prima, a těch, kteří nejvíce investují do elektronických médií v Česku, to je Nova, Prima a my.“

Na český televizní i internetový trh (na obou uvažuje o akvizicích existujících subjektů) chce Lagardere vstoupit jako konsolidační element. Zázemí silné mediální skupiny hodlá využít například při prodeji reklamy – její zastoupení Regie Radio Music přítomné téměř v každém regionu obsluhuje víc než třetinu rozhlasového trhu.

Rozhlasová odnož Lagardere v Česku přitom letos očekává 15% meziroční nárůst tržeb. Za první tři čtvrtletí utržila 505 milionů korun, letošní provozní výsledek odhaduje na sto milionů korun. Zdaleka nejbohatší mediální institucí na tuzemském trhu je ale podle Fleischmanna Český rozhlas: „Dostává na poplatcích asi 1,7 miliardy korun ročně, to je více než celý rozhlasový trh se svými zhruba 1,3 miliardy. Přitom má jen čtvrtinu všech posluchačů.“

Jako Česká televize, měl by i rozhlas přijít o reklamu, míní Fleischmann, také proto, že „veřejnoprávnost je přežitkem dvacátého století“. Úlohu veřejnoprávních médií mají přitom převzít asociativní instituce, poskytující komunitní vysílání, instituce například s přímým individuálním poplatkem.


e-mail  |  rss · validní XHTML · WordPress (česky)  |  odkazy  |  žurnalistika.cz