Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
13. 11. 2006
Vinu na zdržení ovšem nenese Nova, využívající jen legálních možností, nýbrž státní správa, neschopná určit digitalizaci jasná pravidla ani závazné termíny.
Co to znamená v praxi? Začínající „malé“ televize zvažují, že se budou se státem soudit - kvůli němu přišly o peníze a nemohou vysílat. Ty „velké“ se naopak do prostředí, kde nemají jisté nic, nehrnou.
A diváci dychtiví větší kvality i množství? Celý odhadovaný milion těch, kdo budou moci na konci letošního roku nové vysílání přijímat, se musí bát, že napřesrok digitálně nenaladí ani všechny čtyři standardní programy.
Místo scestných úvah, jak České televizi načas reklamu vrátit (poslední novela mediálního zákona vznikala pět let!), by poslanci a úředníci měli urychleně vytvořit podmínky, aby trh s digitálními televizemi - nových vysílatelů a samozřejmě i těch existujících - vyrostl sám. Nejlépe tak, že do něj budou zasahovat jen v míře nezbytně nutné.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz