Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
23. 3. 2007
Jak jste na slogan přišel?
Je to jednoduché: každý, kdo takovou práci dělá, se snaží vymyslet si nějakou takovou identifikaci, která by s ním byla spojená. Nenapadlo mě, že to zlidoví.
Kdy jste zdravici poprvé užil?
Začátkem osmdesátých let, právě při televizním záznamu z festivalu v San Remu.
Pamatujete si ještě všechny členy skupiny Ricchi e Poveri?
Samozřejmě: Angela Brambati, Franco Gatti, Angelo Sotgiu.
A jeden byl s knírkem, ne?
Ano, Franco Gatti.
Více než deset let jste se hlásil i v rozhlasovém Nočním proudu. Jak začal a proč skončil?
Proud tehdy vznikl jako zjevení, v éteru byl poprvé v říjnu 1989, krátce před revolucí. Byl to předchůdce toho, co začala později dělat všechna privátní rádia. Jejich diskžokejové ale mají playlist, my jsme si mohli desky vybírat, jak jsme chtěli. Noční proud skončil v roce 2000, šéfredaktor Radiožurnálu Alexandr Pícha tenkrát vysvětloval, že stanice se bude čím dál víc orientovat na zpravodajství a publicistiku a že takový tříhodinový formát pro ni není vhodný.
Noční proud měl řadu příznivců, dokonce fanklub, na CD vyšly nejhranější hity. Co bylo impulsem pro návrat pořadu?
Pravda je, že všichni, kdo jsme celá ta léta Noční proud dělali, jsme ho po jeho konci považovali za definitivně uzavřenou kapitolu. Obnovení pořadu je vyloženě iniciativa Českého rozhlasu Regina, která podobným způsobem reinkarnovala - a zdá se, že úspěšně - pořad Mikrofórum, který také z podobných důvodů Radiožurnál opustil.
Plánujete jej osvěžit. Jak?
Každý z nás sedmi, kteří budeme moderovat, je jinak hudebně zaměřen, každý z nás si své dvě hodiny udělá jinak, po svém. Výjimečné je, že na Regině budeme jediný pořad mimo selektor, mimo playlist - každý, kdo tam přijde, bude prezentovat svůj hudební vkus, názory, přinese si svoje desky. Hudba by měla být odlišná od toho, co se běžně ostatních dvaadvacet hodin na rádiích hraje. Regina nám nechala volnou ruku.
Co můžeme čekat přímo od vás, hudebně i v doprovodu?
V první hodině budu mít vždy hosta, to jsem vždycky dělal a baví mě to, nezprostředkované informace z první ruky jsou nejlepší. Přicházet budou nejen hudebníci, ale herci, výtvarníci, sportovci. Když přijde hudebník, sestavím hodinu z jeho tvorby, ostatní požádám, aby si přinesli hudbu, kterou rádi poslouchají. Vysílám ve středu, mám tedy možnost prezentovat aktuální hitparádu IFPI, chystám i srovnávání originálních skladeb a jejich předělávek, hudební návraty a výlety proti proudu času, protože tvrdím, že starý desky jsou hezký a že se na ně neprávem zapomíná. Určitě tam tedy budou lahůdky ze šedesátých, ale i padesátých a sedmdesátých let. A k tomu samozřejmě relevantní informace.
Co jste dělal, když se Noční proud nevysílal?
Jsem především novinář. Od roku 1965, kdy jsem napsal první článek do Melodie, jsem vždycky působil v novinách. Rádio a televize byly externí spolupráce, které mě bavily. Samozřejmě jsem rád, že se do rádia vracím. Kdo jednou zkusil být v noci v rádiu, mít sluchátka na uších a představovat si, že s někým komunikuje prostřednictvím slov a muziky, zjistil, že je to strašně příjemná záležitost.
***
Miloš Skalka
Diskžokej a hudební publicista začínal novinářskou kariéru v polovině 60. let na stránkách časopisu Melodie, v roce 1969 odehrál svou první diskotéku a objevil se i v rozhlasu, kde pak působil jako moderátor i autor hudebních pořadů. V 80. letech v televizi slovem provázel záznamy zahraničních hudebních akcí. Diskotéky s průvodním slovem dělá pořád. „Sestavuji také historické kompilace, třeba pro Supraphon. Jsou to všechno věci kolem muziky,“ popisuje dnes své aktivity. Miloš Skalka byl 2. října 1989 vůbec prvním moderátorem Nočního proudu někdejší stanice Hvězda, 21. 11. 1989 si vysloužil vyhazov (trval dva dny), když odvysílal píseň Ring-o-ding Marty Kubišové. Mezi moderátory živého Nočního proudu, který skončil v roce 2000, byla řada osobností (například zpěvák Miroslav Žbirka). Pořad se 2. dubna 2007 vrací na vlnách středočeské Reginy.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz