Ondřej Aust

Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace

Blesk slaví. Ale už není sám

20. 4. 2007

Po patnácti letech existence bulvárního deníku Blesk se jeho konkurentům daří jako dosud nikdy. Jejich nástup ale přinesl zhrubnutí obsahu.

Osm set dvacet tisíc lidí si letos v únoru denně kupovalo bulvár. Enormní nárůst zájmu způsobila hlavně sebevražda hudebního skladatele Karla Svobody. Zvěsti týkající se jeho skonu v poslední lednovou neděli dominují titulním stranám bulvárních listů dodnes.

Podle ověřených čísel kanceláře ABC vzrostly v únoru denní prodeje Blesku o 13,5 procenta na 511 tisíc výtisků, Aha! si polepšilo o více než čtvrtinu (na 138 tisíc) a deník Šíp o plných 67 procent (na 171 tisíc). Pro Aha! a Šíp to jsou nejlepší výsledky jejich dosavadní existence, Blesk dosáhl svého maxima posledních šestnácti měsíců.

Podle etické komise Syndikátu novinářů přitom většina médií – nejen bulvárních – při referování v době těsně po Svobodově úmrtí a souvisejících událostech selhala zejména tím, že nerespektovala soukromí osob. Souboj nových bulvárů a Blesku, jež si nyní připomíná patnáct let existence, se tak negativně projevil v obsahu. „To, co si dovolí bulvár u nás, v normální společnosti vůbec není možné,“ míní Martin Michal, jehož ženě, zpěvačce Heleně Vondráčkové, se deník Blesk i některé časopisy musely za své texty následně omlouvat.

**Stále neporažen**

Prvního bulvárního listu se tehdejší Československo dočkalo jen několik týdnů po listopadu 1989. V polovině ledna začal v Praze vycházet „nezávislý polední list“ Expres, později Středočeský Expres. V říjnu 1990 poprvé vyšel poledník Špígl, který existoval do roku 2002 a který jeho první vydavatel a šéfredaktor Ladislav Froněk označil za „politický bulvár“.

Deník Blesk, z tuzemských listů včetně seriózních stále nejprodávanější, začal vycházet 13. dubna 1992. Podle bývalého šéfa vydavatele Blesku, české pobočky švýcarského Ringieru, list tehdy ještě hledal svou tvář a navíc musel soupeřit o místo na trhu s deníkem Expres. „Zatímco Blesk vsadil na zprávy a styl zpracování tvrdého bulváru, Expres šel stylem lehkého bulváru, který se ukázal být pro české čtenáře přijatelnějším,“ napsal Böhm před časem v Marketing & Media.

Ringier proto v dubnu 1996 Expres odkoupil a sloučil jej s Bleskem. Ten pak vybojoval vítěznou bitvu o přízeň čtenářů i zájem inzerentů. Od roku 2002, kdy porazil Mladou frontu Dnes, je Blesk nejprodávanějším českým deníkem. Vedle něj postupně neuspělo několik titulů – zanikl „předvolební“ Super (2002), „inteligentní bulvár“ Impuls (2003), naposledy SuperSpy (prosinec 2006). Ten už musel stejně jako Blesk bojovat s novou konkurencí: Aha! a Šípem.

**Lidi z Blesku vedou konkurenci**

Právě aby rozjeli Aha!, které odstartovalo loni v březnu, odešli z Blesku někdejší zástupci jeho šéfredaktora František Nachtigall a Zdeněk Šustr s řadou kolegů.

„Základní výběry témat a přístupy k práci osvojené v Blesku jsem uplatnil i v Aha!,“ říká Nachtigall. Blíže porovnávat svůj list s konkurencí či vyjadřovat se k ní odmítá. „Nejsme tak tvrdí jako Blesk,“ míní jen a jako nejtvrdší přitom vidí Šíp, vycházející od října roku 2005.

Tomu od prosince šéfuje poslední z nich Martin Švehlák, který Blesk opouštěl také jako zástupce šéfredaktora, když se novým šéfem stal Vladimír Mužík. Se Švehlákem odešlo daleko méně lidí. „Aha! stavělo na zelené louce. V Šípu, když jsem tam já přišel, byla stabilizovaná redakce, zároveň zhruba v té době končil SuperSpy, lidí bylo dost,“ říká Martin Švehlák.

I on si cení zkušeností z let strávených v Blesku, které „zčásti aplikuje“ v novém působišti. „Jsem rád, že jsem byl v Blesku v době, kdy byl nejvíc na špici,“ říká. Dělit bulvár podle „tvrdosti“ Švehlák odmítá. „Bulvár je buď dobrý, anebo špatný,“ říká.

**Moderněji a pružněji**

Jak se bulvární trh zahušťuje, redakce podle Martina Švehláka musí pracovat pružněji. Ukazuje to na nedávné kauze, kdy Šíp přinesl snímky fotbalových reprezentantů popíjejících po prohraném zápase na hotelu společně se zaplaceným dámským doprovodem. „To, co dělá bulvár bulvárem, je paparazzi práce,“ míní šéf Šípu a zdůrazňuje, že „být pořád v ulicích“ je pro bulvár nezbytné: „Takové věci od stolu nenapíšete.“

Konkurenční Aha! zase prokázalo hbitou práci s internetem, s nímž v čím dál větší míře postupně splývají všechna tištěná média. Když před časem novinářka z Aha! zpovídala herce Jiřího Krampola, jehož promluvy svědčily navzdory dopolední hodině o bavičově značné podnapilosti, redakce neváhala a rozhovor, v němž Krampol sprostě kritizoval zejména televizní reality show, vystavila jako zvukovou nahrávku na web. Zároveň téma využila ke své propagaci: Krampol je nyní tváří televizní reklamy Aha!.

Potřebu být vidět na internetu a hlavně inovovat vidí jako nejbližší cíl Blesku jeho čerstvý šéfredaktor Vladimír Mužík. Koncern Ringier ho loni na podzim povolal zpět ze Slovenska, kde Mužík čtyři a půl roku úspěšně vedl Nový čas, jedničku tamějšího deníkového trhu. „Blesk by měl být modernější. Několik let se neměnil,“ míní Vladimír Mužík.

Postupné změny, které zahájil po svém příchodu loni v říjnu, zahrnují podle něj příklon k větším informativním grafikám, menšímu množství textu, čistší grafické úpravě nebo třeba zvětšení loga na titulní straně: „To jsme měli ze všech nejmenší.“ Přeměna Blesku podle Mužíka chvíli potrvá, neboť je třeba zároveň měnit pracovní návyky redakce.


e-mail  |  rss · validní XHTML · WordPress (česky)  |  odkazy  |  žurnalistika.cz