Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
29. 6. 2007
„Nikdy jsem si jako činný politik nepřipadal,“ říká Kudrys. „Podstatná je spíše jiná věc: v rozhlase jsem pracoval, vím, co dělá, jak funguje,“ hodnotí, proč právě on z trojice kandidátů blízkých ČSSD uspěl. Byl v ní i Pavel Hazuka, bývalý šéf odboru umění a knihoven ministerstva kultury, když ho řídil Vítězslav Jandák, a exposlanec ČSSD Milan Ekert. Ten se už jednou snažil do rozhlasové rady dostat jako člen její dozorčí komise a chtěl i do Rady České televize - jak na to mu podle jeho slov pro týdeník Respekt radil šéf poslanců ČSSD Michal Hašek.
Kudrys se s předsedou Paroubkem „zná léta“, ale „výrazně by to nepřeceňoval“: „Realita je někdy podstatně prozaičtější a je otázka, jestli zrovna Rada Českého rozhlasu je to skutečné politikum.“ Zákon zakazuje radním funkce v politických stranách, a mandát radního začíná okamžikem zvolení. Kudrys ale tvrdí, že výklad není takto jasný a čeká na výrok právníků: „Ty věci jsou v jednání.“ Slibuje ale: „Čeho se budu muset vzdát, abych učinil zákonu zadost, toho se vzdám.“
Podle nedávných doporučení Rady ČRo by měl rozhlas omezit rozvoj nových digitálních stanic a investovat spíše do déle existujících analogových. Proti tomu Kudrys nic nenamítá: „Obecně spíše než extenzi prosazuji intenzifikaci rozhlasu. Aby byl spíš menší, ale dával důraz na současné, tradiční stanice, než aby extenzivně rostl.“
Rozhlas plánoval, že své vysílání bude „ilustrovat“ - v digitálních sítích spolu se zvukem vysílat obrázky a videa. „Nejsem proti multimediálním projektům, ale nemyslím, že by rozhlas měl stát na nich. Synergické projekty by měly být spíše doplňkem,“ míní Kudrys.
„Jsem v tom až konzervativní. Rozhlas má zůstat rozhlasem, internet internetem, noviny novinami, každé médium má své plusy a minusy a divák, posluchač, čtenář si podle různých požadavků volí v různých situacích rozdílná informační média. Každé by mělo zůstat ve svém ranku, protože díky tomu přežívá a nezaniká.“
Kudrys oceňuje třeba aplikaci Rádio na přání, díky níž si lze každý odvysílaný pořad přehrát na internetu. „To je ta cesta. Ale extrémní multimediálnost? Tomu nejsem nakloněn. Což neznamená, že bych tomu chtěl uzavírat cestu.“
Ani projekt nové stanice mluveného slova, kterou radní doporučili zřídit na středních a dlouhých vlnách kombinací Radiožurnálu, Rádia Česko a ČRo 6, nemá Kudrys za ideální: „Nemyslím, a znám to z praxe, že by střední a dlouhé vlny byly tím prostorem, který by posluchače získal.“
Projekt ale nezatracuje: „Je to otázka manažerského rozhodnutí. Všechna média jsou vždycky o lidech. Vždy záleží, jestli s tím lidé, kteří na tom pracují, souznějí a vnitřně to podporují. Jen tak může být projekt úspěšný.“
Lidovky.cz: Rozhovor s Milanem Kudrysem (29. 6. 2007)
***
Milan Kudrys (*1971)
Vystudovaný historik, v roce 2000 získal titul PhDr. na Pedagogické fakultě UK. Pracoval jako středoškolský a vysokoškolský učitel, pak jako redaktor Českého rozhlasu 6. Od podzimu 2006 je zastupitelem v Praze 5 a místopředsedou tamní ČSSD. Na pražské Univerzitě Jana Amose Komenského externě přednáší předměty Teorie masové komunikace a Propaganda a manipulace. „Kantořinu mám rád, “ říká.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz