Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
2. 10. 2007
Z konečné podoby tzv. diginovely, která rýsuje přechod Česka z analogového na digitální televizní vysílání, je znát, že některé požadavky zainteresovaných společností byly předloženy vskutku důrazně. Cizelovaný kompromis vládního návrhu dostal při průletu sněmovnou řadu tvrdých zásahů a trhlin.
Pozměňovací návrhy, prosazené přes poslance starými i novými televizemi, provozovateli sítí i vysílačů, výrazně pozměnily to, na čem se krátce předtím všichni zúčastnění shodli. Opět se není co divit. Jde o velké peníze.
**Investovat musejí všichni**
„Nikdy v historii nebylo zavádění nové technologie podmíněno nucenou likvidací funkční a masově používané technologie staré,“ podotkl už letos v květnu na konferenci DigiMedia 2007 k načatému přechodu z analogové televize na digitální vedoucí projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš. A doplnil, že právě v přechodové fázi, tedy při budování digitálního mediálního trhu a jeho následné stabilizaci, je vysoce pravděpodobné, že bilance nákladů a příjmů nebude vyrovnaná. Jinými slovy: digitalizace televizního vysílání bude každého něco stát.
Současné nejsledovanější komerční televize Nova a Prima se musejí vzdát svých analogových kmitočtů, aby na nich mohly vzniknout sítě digitální, kam se vejde víc jejich konkurentů.
Nové televize musejí zpočátku masivně investovat do programu, lidí i techniky, aby aspoň zčásti smazaly tržní náskok současných lídrů.
Ani Nova s Primou přitom nemají své současné postavení jisté. Zkušenosti třeba z Británie sice ukazují, že nejsledovanější analogové stanice si drží své vedoucí postavení i v digitálním éteru, ovšem za cenu zmnožení počtu svých kanálů a zároveň jejich tematické specializace. Také šéf Novy Petr Dvořák již dříve v ČT odhadl, že Nova si současný, zhruba 40procentní tržní podíl zachová i do budoucna, ale ne jedním, ale několika svými kanály. Všichni, i současní lídři budou tedy muset nabídnout další, úžeji zaměřený obsah pro specifické skupiny diváků, které je budou tím dál víc vyžadovat.
Pak jsou tu provozovatelé sítí, které čeká klíčový úkol - osadit veškeré vysílače novou technologií a úspěšně ji uvést do praxe. Jen výstavba tzv. veřejnoprávní sítě, kde bude vysílat ČT a Český rozhlas, má stát asi miliardu korun.
A konečně diváci. Ti musejí nakoupit set-top boxy či satelitní komplety, což mohou brát i pozitivně, jako nutný krok, který sice jde na jejich účet, ale zároveň přinese víc programů. Vyloženě podvedení jsou však diváci návratem reklamy na ČT, a to až do vypnutí analogu, tedy nejméně ještě tři roky. Poslanci přitom nedávno zvedli koncesionářské poplatky právě výměnou za to, že z veřejnoprávní televize reklama zmizí. Zisky z ní měly jít do nových digitálních televizí, ty ale pořád nevysílají a peníze z ČT se tak de facto přelily hlavně do Novy.
**Čistý bude až trh bez regulace**
Právě přijatá diginovela je tak dalším z důkazů, že vývoj technologií - samozřejmě nejen v oblasti médií, ale zejména v ní - postupuje nesrovnatelně rychleji, než na něj stát stačí v pravý čas reagovat odpovídajícími zákony. Ty mají především zajišťovat rovné podmínky pro všechny. Poslanci ale současnou novelou jen hasili problémy, do nichž se neřízený proces digitalizace zatím dostal, a ani novým zákonem příliš férovosti nezavedli.
Nova s Primou si totiž vymohly prodloužení svých licencí o dalších osm let, nové televize zase dostaly přístup do statisíců domácností na úkor kabelovek, které je budou muset vysílat povinně. Bita je Česká televize: ze zákona se řadu let podílí na koprodukcích českých filmů a přitom teď musí mimo jiné odvádět z reklamy dalších 150 milionů ročně do fondu kinematografie.
Neuspěli mobilní operátoři, byť mobilní televizi bude patřit budoucnost. Jejich požadavky chce stát zohlednit v dalším z řady mediálních zákonů, který poslance čeká už příští rok na jaře.
Nejlépe bude, když se inspirují jednou z mála pozitivních věcí, které diginovela přináší. Totiž tím, že umožní zavedení technologií, jež v důsledku otevřou trh každému. Čím totiž budou zásahy státu do mediální oblasti menší, tím větší bude naděje, že se poslancům už nepovede - záměrně, či z nedokonalé znalosti věci a pod vlivem zručných lobbistů - znovu někoho zvýhodnit.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz