Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
27. 6. 2008
Nový impuls
„Rozhodnutí nebylo moje, ale vydavatele,“ říká Petr Bílek. V Reflexu je od září 1993, od ledna 1995 jej vedl. „Myslím si - a to je jen moje domněnka, tento argument nezazněl -, že rozhodující byla délka mého působení v Reflexu,“ říká k důvodům svého odchodu z čela.
Libuše Šmuclerová, generální ředitelka české pobočky švýcarského Ringieru, který Reflex vydává, to potvrzuje. Proč diskutovala s třemi kandidáty, z nichž nakonec díky své vizi i dosavadním zkušenostem vzešel vítězně Pavel Šafr, vysvětluje snahou přivést po třinácti letech „novou krev“: „Pokud to má být časopis s během na dlouhou trať a já mám odpovědnost ji zajistit, musím přemýšlet, jak před sebou vidět dalších třináct let.“
I zakládající šéfredaktor Petr Hájek, slovy komentátora Reflexu Bohumila Pečinky „spisovatel, novinář a bohém“, donedávna též mluvčí prezidenta Klause, v podstatě souhlasí. Titul, který poprvé vyšel v dubnu 1990 v dvousettisícovém nákladu, by teď podle něj potřeboval občerstvit: „Udělal několik kroků, které v průběhu doby udělat měl, ale v poslední době stagnuje.“
Nový impulz, návrat ke kořenům - to vyslovil i Pavel Šafr. V minulosti vedl Lidové noviny, pak MF DNES. Donedávna pracoval pro vydavatelství Economia, na Slovensku se zabýval modernizací slovenských Hospodářských novin, podílel se i na dílčích změnách v českých HN či na nedávném uvedení týdeníku Ekonom v novém.
Od května působil jako externí poradce v Ringieru, tím ale přestává být a zároveň s červnem skončí jeho podobná smlouva s Economií. „Když se možnost (vést Reflex -pozn. red.) naskytla, považoval jsem to za lásku na první pohled. Nechtějte po mně vědět, kdy přesně jsem se zamiloval. To je moje intimní věc,“ tvrdí. A stran svého šéfování zdůrazňuje: „Nejde o nic krizového. Titul žije, funguje.“
I ekonomické důvody?
Změna šéfredaktora mohla pramenit i z obavy vydavatele z klesajících prodejů, Bílek ani Šafr však nepotvrzují, že by to bylo výslovně zmíněno. Reflex je nicméně na několikaletém minimu, v dubnu podle kanceláře ABC prodával necelých 46 tisíc výtisků na vydání. Bílek je přesvědčen, že prodeje letos porostou, teď jsou pod více než padesátitisícovým průměrem posledních několika let (loni 52 tisíc). Interní průzkumy prý neukázaly, že by se čtenářstvo Reflexu krylo s Respektem, který se loni zmodernizoval, a mohl tak Reflexu ubrat.
Mezi lety 2006 a 2007 také o víc než osm procent poklesly výnosy z reklamy, přesto Reflex zůstává inzertně nejúspěšnějším společenským časopisem. Loni mu monitoring inzerce TNS spočítal 158,3 milionů korun. Inzerce v objemu 65,6 milionů od ledna do května 2008 znamená, že Reflex prakticky zůstává na loňských číslech.
Konkurenti přitom stále Reflex cení, tisková Unie vydavatelů ho letos už potřetí zvolila Časopisem roku mezi společenskými tituly. I počet předplatitelů, který se obecně nejvýrazněji mění na přelomu roku, letos v lednu prakticky neklesl, stále je jich kolem deseti tisíc.
Žádné velké změny
Odcházející i nastupující šéfredaktor nechtějí hazardovat s přízní čtenářů. „Dělat Reflex je chůze po žiletce. Riziko, že spadnete na jednu nebo druhou stranu, je permanentně přítomné,“ uvědomuje si Bílek. Také proto on i Šafr zdůrazňují, že nad rámec přirozeného vývoje titulu v čase nenastanou větší či přímo převratné změny v obsahu, personálním obsazení ani grafice.
Jak se tedy „vrátit ke kořenům“, což plánuje Šafr, ale nedělat revoluci? „Při veškerém respektu, jak se vyvíjejí média a klipovité vidění, Reflex by si měl uchovat schopnost přinášet rozsáhlejší materiály zvláštního pohledu, hlavně v obrazové, ale i v textové části,“ doporučuje Petr Hájek, podle něhož se obsah Reflexu v posledních letech „rozdrobil“.
Naznačeným směrem se nedávno šéfredaktor Bílek vydal. Připravil podklad pro diskusi nad dílčími koncepčními změnami a některé už uvedl, třeba zpřehlednil a zjednodušil titulní stranu. Od letošního čísla 16 by se tak na titulu měla objevovat namísto letitého poznávacího znamení Reflexu, tváře, výrazná reportážní fotografie soustředěná na jeden detail. „Zjistili jsme, že už neexistuje tvář, nejen v Čechách, ale i dosažitelná v zahraničí, jež by jednoznačně časopis prodala a odlišila od ostatních časopisů,“ vysvětluje Bílek, podle něhož se tvář na titulu stala masovým jevem řady tuzemských časopisů.
Včera sice vyšel Reflex na titulu s portrétem reportéra Jiřího X. Doležala hladovějícího za radar, ale to souvisí se snahou více zdůrazňovat dominantní materiály čísla. A také s Šafrovým plánem uvádět reportáže, které se vyvíjejí v interaktivitě se čtenáři. „Rád bych využil možností internetu, abych dostal do reportáží časovou žhavost,“ črtá Šafr. Aktuální Doležalova hladovka je prý ideálním případem.
„Chci, aby Reflex byl vlivné, prestižní médium, a jako takové se nutně musí zabývat tím, co hýbe společností,“ představuje si Pavel Šafr. Kromě takových reportáží chce dál zdůrazňovat kulturu, povědomí o historii a rovněž diskusi, reflexi společenských témat.
Petr Bílek (ne)odchází
Šafrův předchůdce má teď Ringieru hlavně pomáhat zavádět nové časopisy. A nemusí to být jen v Česku. „Léta letoucí se vede debata, jestli bude Reflex na Slovensku,“ podotýká Bílek, ani Šmuclerová ale zatím nepotvrzuje konkrétnější kroky k expanzi titulu do zahraničí.
Petr Bílek, kterému poté, co v úterý na poradě oznámil svůj odchod, redakce dlouze vstoje tleskala, zůstane v Reflexu přítomný autorsky - má psát sloupky podobné svým dosavadním editorialům: „Pracovně tomu říkám Bílkoviny.“
***
Tisková zpráva Ringieru: Šéfredaktorem časopisu Reflex se od 1. července stává Pavel Šafr (24. 6. 2008)
Po 13 letech ve vedení redakce časopisu Reflex předá Petr Bílek příští úterý pomyslné žezlo svému nástupci Pavlu Šafrovi. Počínaje červencem se Petr Bílek stane senior editorem týmu Reflexu, koncern Ringier AG bude zároveň využívat jeho zkušenosti při zavádění konceptů společenských časopisů.
Výměna šéfredaktora má za cíl posílit tým Reflexu o další silnou osobnost, která naváže na stávající styl časopisu. Změna zároveň umožní koncernu Ringier AG využívat Petra Bílka a jeho neocenitelné zkušenosti při zavádění společenských časopisů po celém světě. Týdeník pod novým vedením nečekají žádné výrazné změny, hodlá si zachovat tvář i kontinuitu. „Nevidím důvod měnit podstatu Reflexu. Jeho novinářských výkonů si velmi vážím. Každé médium potřebuje vývoj, nové nápady a hledání modernějších forem. Úspěšné tituly však nepotřebují žádnou zbrklou revoluci,“ uvádí Pavel Šafr. Ve vedení časopisu chce pokračovat v nastolených trendech, základní principy týdeníku zůstanou beze změn. „Dokonce i změny, které byly odstartovány již před nějakým časem – například zrušení rubriky Média či odchod Jana Potůčka – budou znovu diskutovány,“ dodává Šafr.
Generální ředitelka vydavatelství Ringier ČR, pod které Reflex patří, PhDr. Libuše Šmuclerová, poděkovala Petru Bílkovi za jeho dlouhodobou činnost ve vedení Reflexu a vyjádřila své očekávání, že titul dosáhne nových úspěchů a ještě více upevní svoji pozici v daném segmentu trhu. Zdůraznila také, že Reflex zůstane věrný svým čtenářům, kteří na něj kladou nemalé nároky.
Pavel Šafr vedl v roce 1993 Český deník, o rok později přestoupil na post šéfredaktora deníku Telegraf. Od roku 1997 pod jeho vedením vycházely Lidové noviny, spolu s nimiž přešel v roce 1998 z vydavatelství Ringier pod vydavatelství Mafra. V letech 2001–2006 pracoval jako šéfredaktor MF Dnes, mj. vedl projekt obsahové a grafické modernizace deníku, přičemž nastavenou podobu si MF Dnes zachovává do současnosti. Od roku 2007 do května 2008 působil jako zástupce generálního ředitele a ředitel redakcí ve vydavatelství Economia.
PhDr. Petr Bílek absolvoval postgraduální studium na katedře dějin umění FF UK, do roku 1987 pracoval v nakladatelství Čs. spisovatel, nejprve jako redaktor původní prózy, poté jako vedoucí redaktor původní poezie. Současně působil jako literární lektor časopisu Mladý Svět. V letech 1987–1988 byl zástupcem šéfredaktora literárního týdeníku Kmen, v lednu 1989 získal stipendium ČLF na studium české exilové literatury. Po roce 1990 působil v kulturní redakci Lidových novin, pracoval jako zástupce šéfredaktora časopisu Televize, editor nakladatelství FAVIA International, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex a posléze jako ředitel divize společenského tisku firmy Ringier. V lednu 1995 se stal šéfredaktorem Reflexu.
Prestižní společenský týdeník Reflex je na trhu od dubna 1990, od roku 1993 je součástí portfolia vydavatelství Ringier ČR. Reflex přibližuje čtenářům aktuální témata a zajímavé osobnosti naší doby a zprostředkovává nový úhel pohledu na svět a životní styl. Týdeník si získal své renomé zejména kvalitní žurnalistickou tvorbou a snahou o odvážné a maximálně pravdivé reportáže z domova i ze zahraničí, a to včetně míst dramatických konfliktů. Od ledna 2005 je součástí Reflexu i kulturní průvodce EX, který vychází v elektronické podobě na www.exonline.cz. Unie vydavatelů v roce 2008 už potřetí za sebou uznala kvalitu Reflexu opětovným udělením 1. místa a titulu Časopis roku v kategorii Společenský časopis.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz