Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
29. 8. 2008
Souhlasem s vládním plánem digitalizace jste dostali možnost spustit další kanál. Jaký to bude?
Zvažujeme dvě varianty. Buď bychom stavěli na základě programu Nova Cinema, vysílajícího na kabelu a na satelitu, který by pak ale musel asi dostat pestřejší grafiku i obsah. Nebo necháme Novu Cinemu, jak je, protože funguje dobře, je nejsledovanějším filmovým kanálem na trhu, a nový kanál vystavíme jinak. První variantu bychom byli schopni provést rychle, do pozemních sítí bychom ji přesunuli v řádu týdnů. Naopak jiným, novým programem bychom mohli oslovit další cílovou skupinu, ovšem stálo by nás to víc peněz a víc času. Do konce září chceme mít jasno.
Šéf konkurenční Primy Marek Singer se zmiňoval, že snad uvažujete o bulvárním, společenském kanálu…
Na to je množství našich celebrit příliš malé a vody českého bulváru příliš mělké, abychom z toho uvařili celý program. Maximálně týdenní magazín. Ukazuje se to na českém tištěném bulváru, v němž by tváře, z nichž žijí a které recyklují, šly spočítat na prstech jedné ruky.
Nedobíhají vám vysílací práva na starší filmy a seriály, mnohé běžící v několikáté repríze, které dáváte na Nova Cinema? Nebudete muset v nejbližší dob investovat nárazově větší částku do nákupu nových, abyste vůbec měli na svém filmovém kanálu co vysílat?
Ne. Hlavní potyčka o práva na zahraniční pořady, filmy a seriály, se odehrála na přelomu roku 2005 a hlavně v roce 2006, kdy jsme s Primou svedli souboj o několik zahraničních balíků. Každé z těch televizí se podařilo domluvit s jinými studii, a nevím jak Prima, ale my určitě máme saturovanou potřebu přibližně na dva až tři roky dopředu.
Na licenci na nový program budete čekat nejvýše dva měsíce. Nový kanál by startoval na přelomu roku?
Leden pro nás není optimální. Dělat kampaň, kterou si to vyžaduje, v listopadu a prosinci nemá význam, protože vánoční svátky rozmělňují pozornost. Kdybychom startovali na konci prvního čtvrtletí, leden a únor se nabízejí jako měsíce, kdy v televizích bývá méně reklamy, a tak bychom si mohli dovolit kampaň mnohem větší.
Kolik lidí by mohlo nový kanál přijímat ve chvíli startu?
Naším cílem je dostat se k lidem, kteří už dnes mají možnost přijímat digitálně Novu. Ta se dostává skoro k polovině obyvatel, vysíláme už v Praze, Brně, Ostravě, Domažlicích, v Ústí nad Labem.
Kam dál v nejbližší době svůj digitální signál rozšíříte?
Ještě letos by to mělo být do plzeňské oblasti, dál do Chomutova. V příštím roce zejména do oblasti České Budějovice a Sušice.
Před dvěma týdny jste tvrdil, že „neobsazený prostor v digitálních sítích je Nova připravena pokrýt“. To byste do pozemních sítí na čas přesunuli i tzv. převzaté vysílání svých stanic z kabelu a satelitu, třeba Galaxie Sport?
Ne, to je pro nás rizikové. Ze zákona ten, kdo má kompenzační licenci, má v zařazení do sítí přednost, čili my bychom pozici museli zase uvolnit. To pro nás nepřichází v úvahu z hlediska dlouhodobých vztahů s mediálními agenturami, přes něž prodáváme reklamní čas.
Měl jsem spíš na mysli, že se ukazuje, že systém kompenzačních licencí, jak je v zákoně, není úplně šťastný. Že šest velkých bojovníků, kteří se zpočátku drali o to, dostat se do vysílacího prostoru, se začalo trochu bát, když měli začít investovat reálné peníze. Zatím jen dva ze šesti požádali o licenci, zpravodajská Z1 už vysílá, TV Barrandov chce odstartovat v lednu. Další čtyři pozice zůstávají neobsazené. Vládě by se tedy vyplatilo zamyslet se nad změnou zákona, aby nám umožnila získat další kompenzační licence. Ty jsme připraveni naplnit reálným programem, a tím naplnit argument vlády, že tahounem digitalizace je širší nabídka programů.
Jaké by to byly?
Obecně jsou to programy vždy zaměřené na určitou užší diváckou skupinu. Na takové skupiny, které by mohly být zajímavé pro naše reklamní partnery – děti, teenagery, čistě ženy, čistě muže a tak dále.
Jak rychle byste je spustili?
Aby se nastavily technické podmínky, vybudovaly týmy, přijali kompetentní lidé, připravilo programové schéma, vybudovala marketingová podpora, to si v našem případě, i přes zázemí, které už máme, žádá aspoň čtyři až pět měsíců. Například konečné rozhodnutí spustit Novu Cinemu jsme loni udělali na konci léta, startovala v prosinci.
Celkově se ukazuje se, že argumenty, kterými jsme byli přesvědčování při projednávání zákona, tedy že všichni lidé se nemohou dočkat, jen aby se mohli dívat na víc programů, než kolik jich měli na televizi dosud, byly nesmyslné. Ukazuje se, že tím skutečným tahounem je technologická změna. Co se v minulosti ukázalo s dostupností a následným masovým rozšířením mobilních telefonů, se dnes děje s plochými obrazovkami. Klasické televize se už prakticky nevyrábí, ploché obsáhly většinu trhu a dnes už se začínají vyrábět de facto jen televizory schopné zvládnout vysoké rozlišení obrazu. Proto kabeloví i satelitní operátoři digitalizují své sítě a zavádějí high definition, protože na tuto novou kvalitu jsou schopni nalákat nové zákazníky.
S výhradami k plánu digitalizace jste obeslali premiéra i některé ministry. Co jste jim psali?
Kromě výhrad k celému navrženému procesu jsme v dopise jako nabídku uvedli, že kdyby v digitálních sítích zůstal volný prostor, jsme připraveni ho zaplnit, ale je třeba pro to udělat úpravy v zákoně. Teď vyčkáme, zda zpoždění výstavby budoucí sítě České televize, způsobené tím, že se nedokázala včas dohodnout, kdo ji postaví, bude opravdu jen jeden měsíc, jak avizovala, a uvidíme, zda se digitalizace rozjede podle očekávání.
Nova s Primou prohrály ve sporu s digitálními nováčky o to, zda se má analog vypínat dřív ve velkých městech, anebo po krajích republiky a v méně obydlených oblastech obecně…
To svědčí o tom, jaká spousta vlivů na začátku procesu byla. Ve všech normálních státech se digitalizace řeší tím způsobem, že nejdříve se analogové vysílání vypne v problematických oblastech, jako byly Domažlice nebo Ústí, kde se vyskytuje přeshraniční rušení signálem z vedlejší země, a hlavní město jako centrála se řeší úplně naposled. To je příklad Stockholmu, Londýna a tak dál. U nás jen díky lobbistickým tlakům šesti nováčků, z nichž většina se dnes bojí si o licenci požádat, se Praha bude vypínat jako první, už v dubnu 2009.
Vy jste byli právě pro to, nechat největší města na konec. Hrozí opačné řešení problémy?
Praha je nejhustěji osídlená aglomerace. Kvůli husté zástavbě tam ne vždy bude možné přijímat digitální signál přes běžnou individuální anténu, ať už pokojovou, či venkovní. Řada domů, speciálně panelových na Jižním Městě, má společné televizní antény – a tam lidem nestačí jen jít do krámu a koupit si set-top box. Bude muset dojít k masivním úpravám společných anténních rozvodů a to dopadne na velké množství obyvatel. Půjde to řešit koupí satelitu? Nechci vidět, co nastane, až si lidi na Starém Městě začnou na domy, jež jsou památkově chráněné, montovat paraboly. Tatáž situace vznikla ve Znojmě, které je městskou památkovou rezervací, kde zakázali vyhláškou, aby kdokoli v historickém centru měl na fasádě domu satelit. Tedy největší oříšek jsme si vzali hned na začátek, aby se ukázalo, jak jsme dobří. Ale aby to nedopadlo tak, že česká ulička se stane známou cimrmanovskou slepou uličkou.
Pustíte do své sítě, která stejně jako ostatní tři pojme celkem čtyři až pět programů, televizi Barrandov, která slibuje být vaším největším konkurentem?
Pro nás je to čistě ekonomická úvaha. Síť není naše, provozují ji České Radiokomunikace. I kdybychom se zavázali, že obsadíme všechny pozice v síti a zaplatíme celý její provoz, Radiokomunikace stejně ze zákona musejí pozice, které bychom nezaplnili na základě kompenzačních licencí, nabídnout trhu za stejných podmínek, jako je nabízejí nám. Pak by mohla přijít Febio TV, Z1 nebo třeba TV Barrandov a říct, že chtějí tu pozici, na které bychom vysílali převzaté vysílání, a na základě zákona by ji muselio dostat. Kdybychom dnes kromě licence na hlavní program Novy měli tři nebo čtyři kompenzační licence, jsme schopni se s Radiokomunikacemi domluvit, že obsadíme celý multiplex, celou síť. To bychom sice rádi, ale zatím bohužel nemůžeme.
Máte nějaký signál, že Barrandov bude chtít vysílat v síti s vámi?
Myslím, že situace je taková, že všichni vyjednávají se všemi a teprve podepsané smlouvy ukáží, kdo kde zůstane. Pro toho, kdo by chtěl být v síti, v níž chceme být i my, to má jak výhodu, protože Radiokomunikace jsou zřejmě technologicky nejdál, aby byli schopni síť postavit, tak nevýhodu. Budeme totiž po Radiokomunikacích chtít splnit zákonnou záruku, aby se nám pokrytí republiky digitálním příjmem nesnížilo pod úroveň, již máme v analogu, což je zhruba 97 procent. Pro jakéhokoliv nováčka není myslím tak rozsáhlé pokrytí ekonomicky odůvodnitelné. Lepší pro ně bude zůstat v hustě obydlených oblastech a držet si pokrytí kolem oněch sedmdesáti procent, které celoplošným televizím ukládá zákon jako minimální, a menší oblasti nedokrývat, protože každé další procento by je stálo neúměrně víc peněz na budování sítě.
Jak to řešit? To by se přece týkalo prakticky všech nováčků. Nekalkulujete s tím právě při zmíněném návrhu, že byste měli dostat další bonusovékompenzační licence?
Řekli jsme, že máme dostatek prostředků a v budoucnu i programů celou síť zaplnit. Teď jde o to, aby to zákonodárci pochopili a dali nám k tomu šanci. Pokud nám ji nedají, zase vznikne problém operátorovi, protože my nebudeme platit za něco, co nemůže využívat.
Kdy uzavřete smlouvu s Radiokomunikacemi, které by měly síť, v které budete, provozovat?
Naším cílem je dosáhnout konečné dohody k té chvíli, kdy Česká televize opustí síť, v níž dosud vysíláme společně, a přejde do své (což má být na konci října – pozn. red.). Pokud by to pro nás mělo znamenat zhoršení ekonomických podmínek, ještě budeme chvíli vyjednávat dál.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz