Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
20. 3. 2009
Za publikování pravdy hrozí trest: od 1. dubna platí nový trestní řád, který médiím zakazuje zveřejňovat policejní odposlechy a jmenovat oběti zločinů.
Až pět milionů pokuty pro vydavatele nebo pět let vězení či zákaz činnosti pro novináře, to jsou nejvyšší tresty, které zavádí nový trestní řád. Novelou zákona chce vláda chránit oběti trestných činů, v případě veřejně činných lidí to však dovádí ad absurdum. Navíc komplikuje i referování o propojení zločinu a politiky, to proto, že poslanec ODS Marek Benda do novely vsunul taky zákaz zveřejňovat informace z policejních odposlechů.
Žurnalisté i vydavatelé vidí nové regule jako největší mocenský zásah proti svobodě slova od listopadu 1989. Ústavní stížnost, o které přemýšlejí někteří senátoři, nebyla ještě ani podána, a tak kontroverzní novela trestního řádu začne platit už za deset dní, prvního dubna.
Pro byli poslanci i prezident
„Než hledat klacek na média, je potřeba, aby stát zavedl disciplínu svých vlastních zaměstnanců,“ kritizoval nedávno novelu šéfredaktor týdeníku Reflex Pavel Šafr. Byl mezi šéfy předních deníků a televizí, již tlačili na zákonodárce, aby řád zmírnili.
Podle šéfredaktora deníku MF Dnes Roberta Čásenského se zákaz zveřejňovat odposlechy neměl vztahovat na případy týkající se veřejných činitelů, aby média mohla referovat třeba o podezřelých kontaktech politiků. Právě MF Dnes díky odposlechům zjistila, že nynější ministr vnitra Ivan Langer v roce 2000 lobboval za zájmy podnikatele Luďka Sekyry, o němž list psal, že byl známým bosse podsvětí Františka Mrázka.
Senátoři nakonec dali novinářům za pravdu, sněmovna je ale potom přehlasovala a schválila zákon beze změn tak, jak jej předtím poslala do Senátu. Novelu nezpochybnil ani prezident Václav Klaus, je totiž přesvědčen, že zveřejňování odposlechů před soudním projednáním je protizákonné a ohrožuje práva nevinných občanů. „Jen soud může říci, zda odposlech přispěl k odhalení případné trestné činnosti, či nikoli. Tuto roli v demokratickém státě nemůže nahrazovat kdokoli jiný, tím méně různí senzacechtiví novináři,“ tvrdí prezident.
Peněžitými tresty nebo až několikaletým vězením za předání odposlechů novinářům hrozí nový řád státním zaměstnancům, stejně ale postihuje novináře a majitele médií. Zřejmě tak skončí u Ústavního soudu. „V současné době sháníme podporu u jednotlivých senátorů a připravuje se argumentace pro ústavní stížnost,“ přiblížil LN manažer českého Syndikátu novinářů Jan Punčochář. Ten s kolegy věří, že se 27 hlasů potřebných pro podání stížnosti podaří sehnat. „Ostatně většina senátorů zákon odmítla,“ připomněl Punčochář.
Jak LN prostřednictvím své spolupracovnice sdělil první místopředseda Senátu Petr Pithart, před příští schůzí Senátu bude obcházet kolegy, zda se připojí k návrhu na přezkoumání ústavnosti zákona.
Aby politici netrpěli dvakrát
Problematické je i provedení původního záměru novely připraveného ministerstvem spravedlnosti. Řád zakazuje zveřejňovat jména obětí trestných činů mladších osmnácti let. To je logická ochrana před tzv. sekundární viktimizací, tedy tím, aby mladé oběti trpěly trestnými činy dvakrát, podruhé proto, že se o jejich újmě dozví blízké okolí.
Zároveň se ale podle nového trestního řádu už bez předchozího písemného souhlasu nemohou v médiích zveřejňovat jména „jakkoli starých obětí“ kuplířství, pornografie a širokého okruhu činů „proti životu, zdraví, svobodě a lidské důstojnosti“. Z toho se přitom opět nevyjímají osoby veřejně činné.
Což v důsledku znamená, že v případě atentátu třeba na prezidenta republiky by noviny mohly jen napsat, že byl vážně zraněn „vysoce postavený ústavní činitel“. Na rozdíl od konkrétních zpráv z minulosti, kdy byli napadeni politici Jiří Svoboda, Pavel Dostál či Jiří Dolejš, a jiní byli zraněni při autonehodách, kdy neřídili (Cyril Svoboda), by se nyní mohlo jen sdělit, že obětí byl „nejmenovaný poslanec“, případně „jeden z členů vlády“.
Jestliže se tak noviny či televize nezařídí, mohou dostat ve správním řízení pokutu od Úřadu na ochranu osobních údajů. Pokud by se vydavatel proti sankci odvolal k soudu, samotný soud by řešil spíše formální správnost úředního rozhodnutí. „Neposuzoval by zřejmě podstatu každého konkrétního problému do hloubky tak, jako kdyby šlo o civilněprávní žalobu,“ upozorňuje právník mediální skupiny MAFRA (spadají pod ni i Lidové noviny) Vladan Rámiš.
Před a po
Jak má podle nového trestního řádu vypadat konkrétní zpráva o násilném napadení politika (zde sice nakonec nešlo o trestný čin, ale média by mohla být trestána i za to, že oběť konkrétně jmenovala, a poté, co by se dozvěděla, že jde o trestný čin, by na dřívější texty odkazovala)
Původní zpráva:
Miroslav Macek se na sněmu zubařů popral s ministrem Rathem ČTK, 20. 5. 2006 – Dnešní setkání zubařů s ministrem zdravotnictví Davidem Rathem (ČSSD) na sněmu České stomatologické komory začalo incidentem mezi Miroslavem Mackem, bývalým vicepremiérem za ODS, a Rathem. Macek měl moderovat diskusi, ale těsně před tím oznámil, že si musí vyřídit osobní věc. Přistoupil zezadu k Rathovi a udeřil ho do obličeje. Šokovaný Rath vstal od předsednického stolu, nakročil k odchodu a pak se vrátil a postavil se Mackovi čelem. Ten na něj však zaútočil pěstmi a Rath se bránil. Oba odtrhl až Rathův spolupracovník Michal Sojka. Macek vysvětlil útok osobními důvody, Rath se prý nelichotivě vyjádřil o jeho manželce.
Nová zpráva, pokud by ministr Rath nedal písemný souhlas:
Miroslav Macek se na sněmu zubařů popral s vrcholným politikem ČTK, 20. 5. 2006 – Dnešní setkání zubařů s ministrem zdravotnictví Davidem Rathem (ČSSD) na sněmu České stomatologické komory začalo incidentem mezi Miroslavem Mackem, bývalým vicepremiérem za ODS, a jedním z předních politiků. Macek měl moderovat diskusi, ale těsně před tím oznámil, že si musí vyřídit osobní věc. Přistoupil zezadu k nejmenovanému vládnímu činiteli a udeřil ho do obličeje. Šokovaný politik vstal od předsednického stolu, nakročil k odchodu a pak se vrátil a postavil se Mackovi čelem. Ten na něj však zaútočil pěstmi a politik se bránil. Oba odtrhl až pracovník ministerstva Michal Sojka. Macek vysvětlil útok osobními důvody, vládní činitel se prý nelichotivě vyjádřil o jeho manželce.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz