Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
14. 4. 2009
„Také kapacita servisních firem pro úpravy společných antén je dostatečná,“ tvrdí národní koordinátor digitalizace dva týdny před vypnutím analogové televize z pražského Žižkova.
„Také kapacita servisních firem pro úpravy společných antén je dostatečná,“ tvrdí Zdeněk Duspiva, národní koordinátor digitalizace dva týdny před vypnutím analogové televize z pražského vysílače Žižkov.
Proč se Praha vypíná jako první území v Česku? Proč zde analog končí nejdřív (nepočítáme-li Domažlicko, kde se analogová televize vypínala už předloni na podzim, ale ne ještě podle řádného vládního plánu)?
To je spíše otázka na Česky telekomunikační úřad, který je autorem Technického plánu přechodu. Nicméně na tomto postupu je shoda od počátku, kdy se onen časový harmonogram přechodu z analogového na digitální vysílání formoval. Obsahuje ho původní plán přechodu z roku 2006, jenž nebyl zcela dokonalý z hlediska usazení v legislativním rámci, i ten finální, z loňska, který dnes platí, zahrnují postup Praha, Plzeň, jižní Čechy, de facto od oblasti Čech směrem k Moravě. Vychází z toho, jak bylo postupně technicky možné uvolňovat analogové kmitočty a zapínat digitální vysílání a zároveň to uskutečňovat relativně plynule, oblast po oblasti. Přitom značná část Prahy je digitálním signálem pokryta od roku 2000, řada Pražanů tedy na digitální televizi měla možnost přejít. A jsou tady využívány i jiné platformy – téměř z poloviny diváci využívají kabel nebo satelit nebo IPTV. Nevýhodou naopak může být hustá zástavba, nicméně ten časový plán počítá s velkým předstihem, tak, aby se televize, provozovatelé vysílacích sítí i diváci mohli dostatečně a včas připravit.
Proč nakonec zvítězil postup vypínat nejdřív velké aglomerace? To před pár lety prosazovaly malé vznikající televize, velké naopak chtěly postupovat od venkova.
Vnímám vypínání nejdřív v Praze spíš jako výhodu, po zkušenostech s informační kampaně a kolem informací stavu vnímání digitalizace ve větších městech. Kdybychom se vrátili do roku 2005, 2006, při prvotních jednáních mezi Českou televizí, Novou, Primou a operátory sítí, při nichž ještě nemohli být zástupci nových televizí (ještě v té době nebyly uděleny licence prvním digitálním stanicím – pozn. red.), se skutečně zvažovala jiná varianta, nicméně jediný a reálný návrh technického plánu přechodu počítal od počátku s Prahou jako s oblastí, které se vypne nejdřív. Finální návrh, který schválila asi před rokem vláda, procházel důkladným připomínkovým řízením, jak dotčených subjektů, tak státu, nakonec byla vydána kompromisní varianta, právě s přihlédnutím k požadavkům komerčních subjektů. Abych byl upřímný, každá varianta má své výhody a nevýhody. Z hlediska digitalizace jako takové je lepší, když zpočátku na digitál přejde významná část obyvatel České republiky, je to pak hybným motivem pro další regiony. Dostáváme spoustu dotazů z oblasti Moravy, Ostravska, zda by nemohli být upřednostněni. Protože jsou všichni s přechodem srozuměni a rádi by už využili výhod, které digitální vysílání přináší, hlavně větší počet programů (od loňska zpravodajská Z1 a Nova Cinema, od ledna rodinná TV Barrandov, od dubna převážně seriálová Prima Cool – pozn. red.).
Dotkne se vypnutí Žižkova všech Pražanů? Zmizí potom analogový signál celé Praze?
Ne. Třicátého dubna se vypíná vysílač Žižkov, na konci října potom Cukrák. Ten sám o sobě de facto pokrývá teoreticky sto procent území Prahy, nicméně jsou značné oblasti, třeba v údolích, kam signál z Cukráku nedosáhne. Kromě toho hlavně na severním okraji Prahy diváci přijímají televizi přes převaděče, případně přímo ze severních Čech, z ústecké Bukové hory. To, že diváci přijímají signál ze Žižkova a že se jich tedy změn týká, definitivně poznají podle piktogramu a informační lišty na ČT1, tickerem na Primě či regionálně odpojovaným reklamním spotem na Nově, všechna tato upozornění se už teď zobrazuje v analogovém vysílání. Konečné vypnutí v Praze přijde na podzim, to o analogový signál přijde drtivá většina Prahy i jejího okolí. Výhodou je to, digitální pokrytí je k dispozici na celém území metropole, diváci tedy mohou přelaďovat s předstihem. Já pocházím z Českého Krumlova, kde se ČT2 předloni vypínala střihem – jeden den v noci skončila analogově, druhý den začala vysílat digitálně. Bylo to tedy těžší, přesto to proběhlo, až na dílčí výjimky, naprosto bezproblémově.
Máte propočty, kolik lidí či jaké území Prahy se bude muset s analogem rozloučit?
Jedná se jen o hrubé odhady, opravdu je to individuální situace v jednom objektu, některá patra přijímají Cukrák, jiná Žižkov, je to tedy neidentifikovatelné číslo. Ale podle čísel, která jsme předali i vládě, vyplývá, že 80 procent z těch, kdo v průzkumech uváděli, že přijímají televizi ze Žižkova, už přešlo na digitál v průběhu března a dalších asi 11% jsou prakticky připraveni tak do konce dubna učinit. A dvě procenta podle ČSÚ televizi vůbec nemá.
Kolik to je lidí?
Počítejme vylučovací metodou: polovina obyvatel Prahy má buď satelit, kabelovou televizi nebo IPTV, ze zbývající částí tak asi polovina přijímá Žižkov, polovina Cukrák. Ale jsou to velmi hrubé odhady, průzkumy. Poslední měsíc proto informační kampaň vygradovala na maximum a budeme v ní pokračovat i po vypnutí se všemi partnery. Před vypnutím ještě proběhne například i mobilní marketingová vlna formou SMS. I na černých či zrnících obrazovkách bude po 30. dubnu pro opozdilce textová informace o tom, že nedošlo k poruše, ale k definitivnímu vypnutí analogu. Už je to vyřešeno s Českou televizí, teď to řešíme s televizí Nova a Prima. Je to mimo jiné proto, že část lidí, která to nechává na poslední chvíli, nebo nejsou schopni jednoznačně odpovědět, je to potvrzení toho, že nevěří, že se termíny vypnutí opravdu dodrží, tak jak tomu tady nejen v digitalizaci občas bývá zvykem. Tohle bude významný moment, kdy ti lidé opravdu uvěří. Stejně jako ve všech jiných státech, kde se přecházelo na digitál, zbývá určitá menšina obyvatel, kteří to nechají na poslední chvíli a až vypnutí je pro ně motiv, nevyužívají dobrovolnou fázi, kdy mohou přejít v předstihu a bez problémů.
Nova opakovaně upozorňuje na to, že ne všichni Pražané jsou připraveni. Je to tak?
Tak my se snažíme na maximum naplnit roli státu, danou zákony. Informační kampaň se postupně rozšiřuje od listopadu, nosnými prvky jsou stále informační linka a web. Linka má rozšířený provoz teď včetně víkendů a bude ho mít i po vypnutí. Podle oficiálních průzkumů i podle postřehů digihlídek je informovanost lidí na dobré úrovni, stejně tak schopnost přechod technicky řešit. Děláme průzkumy zásobovanosti set-top-boxy. Tech je dostatek, ať už v kamenných prodejnách, či na e-shopech. Stejně tak je dostatečná kapacita servisních firem pro úpravy společných televizních antén, na jejich volné kapacity stále běží reklama v rádiích, využíváme mobilní marketing formou SMS, před týdnem v pondělí byla do schránek doručena druhá vlna Diginovin, v nákladu 600 tisíc kusů. Skutečně děláme maximum a zaměřujeme se na tu zbývající část, ty, kteří ještě nepřešli. Ten, kdo nemá informace, je podle mého názoru člověk, jemuž musí dát velkou práci je obcházet, překračovat, zavírat oči i uši.
Dají se čekat větší problémy se společnými televizními anténami, nehrozí někde kolaps?
Ojedinělé případy vyloučit nelze, ale před třemi měsíci jsme speciálně posílili informační kampaň směrem k bytovým družstvům z Prahy a středních Čech. Už před dvěma lety i na podzim jsme ohledně STA informovali společenství vlastníků, na jaře i všechna bytová družstva a další speciální přímou informační akcí. Společné antény jsou ale soukromý majetek, záleží tedy na rozhodnutí majitelů, z hlediska státu není možný jiný zásah než ze zákona, než připomenout, že majitel je povinen umožnit příjem televize. Další už závisí na dohodě nájemníků a vlastníků. Pokud se nedohodnou ani na výměně žárovek na chodbách, i s anténou pak můžou mít problém. Stejně tak pokud je někde třicet let zanedbaný rozvod, nelze problémy svádět na digitalizaci. Objektivně se výměna dá zvládnout během týdne, dvou, servisní firmy mají dostatečné kapacity.
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz