Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
19. 5. 2009
Většina lidí z Literárních novin opouští redakci, vadí jim komunistická minulost nového vlastníka i šéfredaktora.
Vzápětí poté, co Literární noviny ovládla společnost Litmedia Miroslava Pavla, chce většina redakce odejít. Protestuje tím proti minulosti nového vydavatele i šéfredaktora Zbyňka Fialy, jenž týdeník s letitou tradicí řídí od února.
Tehdy se vydavatelem Literárek stalo občanské sdružení Právo, solidarita a informace, v jehož vedení figurují dva bývalí komunisté, exministr zemědělství ČSSD Jan Mládek a Fiala. I Pavel (jinak šéf vydavatelství regionálních titulů Vltava-Labe-Press), který minulý týden za 2,6 milionu korun převzal v týdeníku většinu, býval v KSČ.
„Miroslav Pavel i lidé kolem něj celou svou osobní historií naprosto odporují étosu Literárních novin,“ prohlásili nespokojení redaktoři. Patrik Eichler, jeden z jejich mluvčích, LN řekl, že vycházejí mimo jiné z vlastní rešerše ve svazcích StB z archivů ministerstva vnitra. Protestují přitom i proti dalším, které Fiala přivedl.
„Ty lidi jsem nekádroval, neptal jsem se na to a ptát se na to nebudu,“ reagoval Fiala. On sám se podle svých slov s ministerstvem vnitra soudil a říká, že dle verdiktu z 21. dubna je v seznamech StB neprávem.
„Ve svém životě jsem potkal nejrůznější množství agentů nejrůznějších tajných služeb,“ řekl LN Pavel, „co si o mně sepisovali, jaká akta si o mně zakládali, je mi v podstatě lhostejné, nepátrám po tom. V té době jsem to nemohl ovlivnit a teď už mě to vůbec nezajímá.“
Tvrdí, že s komunistickou tajnou policí nespolupracoval, z KSČ ho vyhodili po roce 1968 a zpět byl vzat před rokem 1989, kdy se stal mluvčím vlády premiéra Adamce. „Nerad bych se dostal do polohy, že se hlasuje o mém životě,“ odmítá, jak řekl, „kádrování“.
S redaktory ve čtvrtek pracovně diskutoval, včera se s nimi chtěl sejít znovu. Mezitím ho prý překvapilo veřejné prohlášení redaktorů, jež podepsala i dvacítka umělců. „Literárním novinám se konečně dostalo svobody na protest zaniknout,“ uvedl třeba spisovatel Ludvík Vaculík.
„Odchází v tuto chvíli patnáct z 21 lidí, kteří jsou uvedeni v tiráži,“ tvrdil včera redaktor Eichler. Podle něj měla redakce problém i s Fialovým vedením. Dosud prý předložil dvě koncepce – obecné, které ani sám nedodržoval. Šéf Fiala naopak tvrdí, že v Literárkách posledních let bylo zvykem pracovat „metodou, která nebyla kompatibilní s běžným chodem normální redakce“: „Naším cílem ale bylo časopis změnit, ne zakonzervovat.“
Eichler spor vidí jako „střet kulturně-politický, mezi prostředím intelektuálním a prostředím mocenským, ekonomicko-politickým“. S kolegy čekal, že titul převezme „levicově-liberální prostředí“ kolem Masarykovy dělnické akademie, think-tanku ČSSD, jemuž šéfuje Jan Mládek. Teď jde prý ale o soukromý podnik jednoho člověka.
Budeme pokračovat, tvrdí obě strany. „Získáme jiné spolupracovníky, redaktory,“ plánuje Fiala. Odcházející uvažují o nových „mediálních projektech“, víc zatím neřekli.
Tisková zpráva: Poslední věty Literárních novin
Situace v redakci Literárních novin se vyhrotila.
Brno, 16. května 2009 – Individuálním protestem sazeče Miroslava Švejdy, který odmítl pracovat pro vedení s minulostí v komunistických tajných službách, vyvrcholila v pátek 15. května problematická situace v redakci týdeníku Literární noviny. Několikatýdenní napětí bylo způsobeno nezvládnutým a nekoncepčním vedením nového šéfredaktora Zbyňka Fialy.
V zimě 2009 se novým vydavatelem Literárních novin stalo sdružení Právo, solidarita a informace (PSI), blízké sociálně-demokratickému prostředí a garantující autorskou i koncepční kontinuitu listu. Redaktoři Literárních novin spolu se svým bohatým autorským zázemím spatřovali v novém vydavateli naději na vyřešení vleklých finančních potíží listu a možnost jeho dalšího rozvoje. V průběhu jara 2009 se však ukázalo, že nový šéfredaktor nejenže není schopen vytvořit, předestřít a prosadit novou, oživující koncepci Literárních novin a že redakci podnětným způsobem nedokáže vést, ale že má z pohledu Literárních novin a všeho, co ve své historii představovaly, velmi problematickou politickou minulost.
K nynějšímu vyostření situace došlo ve středu 13. května, kdy občanské sdružení PSI převedlo vydavatelská práva LtN novému subjektu, akciové společnosti Litmedia. Majoritním vlastníkem společnosti je Miroslav Pavel, předseda představenstva vydavatelství Vltava-Laba-Press, člověk s podobnou minulostí jako stávající šéfredaktor. Jednání s Miroslavem Pavlem o současné neudržitelné situaci, které se odehrálo hned den nato, nenabídlo redakci přijatelné východisko.
Miroslav Pavel i lidé kolem něj celou svou osobní historií naprosto odporují étosu Literárních novin. Redakce Literárních novin zároveň vyjadřuje své zklamání nad tím, že ČSSD, která chtěla nad tímto prostorem svobody převzít patronát, jej v tuto chvíli de facto definitivně zmařila. Redakce je přesvědčena, že Literární noviny navazující na tradice Literárních novin a Literárních listů z let 1967-1969 a z let 1990-2008 tímto zanikají.
Osobnosti Literárních novin dostaly v pátek možnost krátce se vyjádřit k nastalé situaci:
„Literárním novinám se konečně dostalo svobody na protest zaniknout,“ řekl spisovatel Ludvík Vaculík.
Spisovatelka Eva Kantůrková: „Tento případ je symptom doby a jako takový ukazuje, že demokracie je snadno průchozí režim, ve kterém je možné skrze finance dostávat se neuvěřitelně snadno z prostředí do prostředí.“
Spisovatel Alexandr Kliment: „Literárky potřebovaly nového vstřícného investora, nikoli arogantního likvidátora, který chce vydělat na titulu, ale s myšlenkou a tradicí LtN se kšeftovat nesmí. Vzpomínka z roku 1967 – LtN likviduje komunistický funkcionář s potěšením Kremlu, tentýž – jen s jinou kravatou – je dnes likviduje s potěšením kapitálu.“
Herečka a politička Táňa Fischerová: „V roce dvacátého výročí změny režimu je to další neutěšená zpráva o tom, kam jsme se to dostali.“
Politolog a ředitel New York University in Prague Jiří Pehe: „Literární noviny, s nimiž jsem v posledních deseti letech spolupracoval, jsem vnímal jako instituci, která v české mediální krajině byla jediným skutečným hlasem otevřené společnosti v popperovském smyslu.“
Filosof Jaroslav Šabata: „Člen představenstva VLP Miroslav Pavel zřejmě doufá, že čelenka z regionálních deníků bude ozdobena perlou Literárních novin, ale s ohledem na mužstvo, v čele s šéfredaktorem Zbyňkem Fialou a předsedou vydavatelského subjektu ing. Janem Mládkem, které poslal pacifikovat redakci, z toho samozřejmě nemůže nic být.“
Petr Jedlička, zástupce šéfredaktora: „Za daných podmínek nebylo fakticky možné ani morálně únosné pokračovat.“
Marta Čapková, provozní ředitelka: „Redakce takového listu, jako byly a jsou Literární noviny, zkrátka nedokázala přijmout šéfredaktora s minulostí v komunistické rozvědce. A jsme v tom všichni zajedno.“
Matěj Stropnický, pražský redaktor: „Dvacet let po revoluci se sice nebojím komunistů ve vládě, ale pracovat pod estébáky zatím neumím. Literární noviny nemohou důvěryhodně vést polemiku s kapitalismem za řízení a z peněz lidí, kteří se neumějí vyrovnat s bolševismem v sobě.“
Jan Šícha, pražský redaktor: „Svoje jsem napsal. Kam budou psát jiní? Zdravím hlavně čtenářky.“
Patrik Eichler, pražský redaktor: „Je příznakem ‚malé normalizace‘ české současnosti, že na moci a ekonomických vlivech nezávislý tisk a živá kultura mohou existovat pouze v podobě ghett. Literární noviny byly reprezentantem nezávislého prostředí. Proměnit je v reklamou živený emitor textů psaných dle jednoho mustru kvazi profesionálními žurnalisty odporuje jejich tradici. Alibismus sociální demokracie, jejíž exministr byl krátce hlavním majitelem novin, pouze prohloubí kulturně-politický střet mezi českou liberálně levicovou inteligencí a levicově-demokratickou politikou.“
Tomáš Tožička, šéf redakčních odborů: „Proti všem dohodám o kontinuitě listu byly Literární noviny prodány do rukou bývalým nomenklaturním kádrům, kteří se znovu dostali do klíčových pozic a jakoukoli spojitost s tradicí liberálního myšlení odmítají. Je to další podoba elitářského čachrování, které tuneluje nejen ekonomiku, ale i zbývající svobodný a nezávislý prostor.“
Jakub Patočka, šéfredaktor v letech 1999-2009: „Vypadá to jako konec Literárních novin. A je-li to tak, vinu v každém případě nese sociální demokracie. Rozhodně to ale není konec prostředí, které tu vzniklo. Budeme pokračovat.“
Prohlášení k vlastnickým změnám v Literárních novinách
Praha, 18. května 2009
Literární noviny jsou listem s bohatou tradicí, která se výrazně zapsala do kulturních dějin naší společnosti. Jejich posláním bylo v šedesátých letech i dnes nikoli vytvářet finanční zisk, ale prostor a předpoklady pro kultivovanou a strukturovanou diskusi a jejím prostřednictvím artikulovat podoby společenských změn. Zásluhu na tom mělo intelektuální prostředí soustředěné v okruhu redakce.
V souvislosti se zákulisním převodem novin novému majiteli se v novinách prosazuje hlas lidí, kteří nemají ani kulturní úroveň ani morální právo zaštiťovat se jménem Literárních novin. Vinou nepochopení či vědomého přispění nového vlastníka hrozí zánik mimořádné kulturní a společenské hodnoty spojený s jejím zneužitím k jiným účelům.
Věra Čermáková, překladatelka
Jana Červenková, literární kritička a spisovatelka
Josef Hrubý, básník, člen PEN klubu
Čestmír Huňát, předseda sdružení Unijazz
Mikoláš Chadima, hudebník
Erazim Kohák, filosof
Jan Kuneš, filosof
Petr Novák, výtvarník
Milan Jungmann, literární kritik a spisovatel
Ludmila Klukanová, spisovatelka
Olga Lomová, sinoložka
Magda Němcová, kunsthistorička
Václav Němec, filosof
Jiří Plocek, hudebník a publicista
Břetislav Rychlík, filmový režisér
Milan Sobotka, filosof
Jindřich Štreit, fotograf
Magdaléna Štulcová, překladatelka
Jan Trefulka, spisovatel
Ludvík Vaculík, spisovatel
Ondřej Vaculík, novinář
Alena Zemančíková, redaktorka Českého rozhlasu a spisovatelka
Olga Žížalová, středoškolská profesorka
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz