Tisk · Televize · Rozhlas · Internet · Lidé · Komentáře · Rozhovory · Mediální diář · Digitalizace
2. 10. 2009
Rozvoj agentury je třeba nasměrovat do podnikové sféry, klientů z médií totiž ubývá, míní Radim Hreha.
Poté co rada nakonec prohlásila výběrové řízení za neplatné, považujete se stále za ředitele ČTK?
Samozřejmě, protože jednání Rady ČTK po řádné volbě generálního ředitele je v právním státě bezprecedentní.
Rada ovšem prohlásila, že nemáte jmenování, a šéfem tedy zůstává pan Stibral, navíc vás včera „pro jistotu“ odvolala. Jak zareagujete? Budete se soudit?
Určitě.
ČTK funguje od roku 1992 v provizoriu, tehdejší zákon totiž předpokládal, že se zprivatizuje. Mělo by se tak stát?
Když v roce 1918 ČTK zakládali, nepředpokládali, že by měla být soukromá. Do budoucna bude nutné najít pro ČTK optimální právní formu, ale jsem proti její privatizaci. Instituce, jejíž archiv představuje jeden z nejcennějších pramenů pro české moderní dějiny, i když byl v roce 1945 těžce poškozen, by v každém případě měla zůstat pod veřejnou kontrolou. To není v západní Evropě nic neobvyklého. Podívejte se třeba na současný vývoj kolem AFP, a to je přitom agentura, která na rozdíl od ČTK vznikla ze soukromé firmy.
V kandidátském projektu zmiňujete tři směry vývoje. Jedním je orientace na „decizní sféru“ – státní správu, obchodníky. Na ně se teď má ČTK zaměřit a převrátit poměr klientů, jichž dosud měla asi 70%z mediální sféry?
Není to řešení, které bych si vybíral svévolně, ono prostě nemá rozumnou alternativu. Klientů agenturního zpravodajství z mediální sféry ubývá, to je celosvětový trend. ČTK má velký rozvojový potenciál a ten je třeba nasměrovat tam, kde po něm bude poptávka, do decizní a podnikové sféry a také na koncové uživatele.
Dále voláte po vybudování silného analytického zázemí. ČTK takové nemá? Kolik nových analytiků chcete, v jakých oborech?
Používáte volně dostupný zpravodajský server reuters.com? Všiml jste si někdy jeho struktury, délky a kvality jeho analýz? A zkusil jste ho někdy porovnat s nabídkou ČTK? Nerad odpovídám otázkami, ale v řečnických, jež jsem teď položil, se skrývá i odpověď. Ano, ČTK nyní nemá analytiky, jejichž jména by byla veřejně známá a na jejichž úsudek by se mohli spolehnout lidé v politické či průmyslové sféře. Přeji si, aby ČTK takový tým časem vybudovala a aby se každé jméno v něm stalo pojmem.
Jak má ČTK prakticky pomoci další vámi vytyčený směr, tedy ofenzivní marketing?
To je ekonomická nezbytnost, ale detaily svých záměrů rozhodně nehodlám publikovat v médiích.
Strategické aliance má ČTK podle vás vytvářet mimo jiné s Českým rozhlasem a televizí vytvořením Českého multimediálního archivu. V čem by byl přínos takového společného podniku?
Přinejmenším dvojí: velký a dosud nedostupný komfort pro uživatele a posílení legitimity veřejnoprávních médií v očích veřejnosti.
Mluvíte i o možné větší orientaci „na východní Evropu včetně Ruska“, s tím, že lidé v ČTK by zvládli ve větší míře zpracovávat ruské, ukrajinské, polské či slovenské zdroje. Jaké klienty a kde by potom ČTK mohla najít?
Podívejte se na západní média: jejich zprávy z východní Evropy jsou závislé na minimálním počtu lidí ovládajících slovanské jazyky. Jako Češi máme obrovskou výhodu ve znalostech těchto jazyků. Pokud by se podařilo tyto znalosti kombinovat s kvalitními analytickými schopnostmi, anglicky vydávaný servis, zprostředkující širokou škálu informací o východní Evropě, může podstatně zvýšit šanci ČTK na západních trzích, zejména v podnikové sféře. Ne ale bez dobrého marketingu a invenčního využití nových technologií.
Čeští mediální odboráři vás mají za spojence mediálního lobbisty Jaroslava Berky. Bojí se, ze ČTK přimějete uzavřít smlouvu s jeho RTA na dodávku videozpravodajství, jako když jste byl ve Slovenské televizi.
Pozor! Odboráři hovořili o tom, že možná plánuji fúzi ČTK a RTA, a to je pitomost, kterou ani nehodlám komentovat. Pokud bude v něčem pro ČTK výhodný outsourcing, přistoupím k němu. Proč dnes využívá STV agenturní videozpravodajství z Česka od tří dodavatelů včetně RTA? Protože služby všech tří dodavatelů jsou dohromady o polovinu levnější, než kdyby tu měla svého zpravodaje. Základní kritéria existují jen dvě: kvalita služeb a ekonomická výhodnost pro ČTK. Kategoricky mohu vyloučit, že bych jakémukoli dodavateli poskytl nějakou výhodu na úkor ČTK. Musím vyvrátit také představu, že by RTA mohla mým prostřednictvím získat v ČTK jakékoli výsadní postavení. Představy odborářů jsou v tomto směru poněkud směšné a vycházejí pouze z jejich neznalosti skutečných rozhodovacích procesů při odpovědném řízení jakékoliv společnosti.
Kritizovali vás i za roční působení v STV. Zastal se vás její současný šéf, prý jste naopak vylepšil hospodaření, schodek že nebyl nakonec takový. Z výroční zprávy STV za rok 2007 ale plyne, že kdyby televize nedostala stomilionovou dotaci od státu, skončila by v ještě větším minusu.
Moji předchůdci navrhli rozpočet se ztrátou 294 milionů slovenských korun. Já jsem navrhl ztrátu 196 milionů a skutečná činila 161 milionů. Ano, STV dostala 100 milionů dotace, ale i bez ní by stále ještě bylo její hospodaření v roce 2007 o 33 milionů lepší, než předpokládali pánové Košút a Zahradník. STV se vzhledem k nastaveným parametrům bez státních dotací obejít nemůže. Kdybychom odečetli státní dotace, dostal by STV do nejhlubšího deficitu v jejích dějinách Richard Rybníček (Hrehův předchůdce – pozn. red.). Důležité je však něco jiného. Přišel jsem do STV s vizí nového televizního kanálu, který začal vysílat na den přesně podle mého projektu. STV v roce 2007 masivně investovala do nesmírně zanedbané a zastaralé infrastruktury, kterou se podařilo modernizovat natolik, že kanál Trojka mohl být spuštěn i ve formátu HD. Před mým příchodem nikdo takové investice neplánoval. Přesto byl výsledek hospodaření STV v roce 2007 i po odečtení dotace asi o 12 % lepší, než plánovali bez podstatných investic členové managementu pana Rybníčka. Co k tomu dodat?
Dalsi rok 2008 uz skoncil schodkem 287 milionu, chybela totiz opet planovana statni dotace 150 milionu. Predpokladam, ze kdyz jste koncil v prosinci 2007, ze i tento rozpocet jste pripravoval vy, je to tak?
Ne, tento rozpočet už plánovali lidé, kteří měli lví podíl na mém odvolání.
Rada STV ve vyrocni zprave kritizovala v roce 2007 neplneni verejne sluzby v programu, neprofesionalni a personalne rozvracene zpravodajstvi, soutezeni s komercnimi stanicemi v zabavnich a dramatickych poradech. Jak sam hodnotite sve rocni pusobeni v STV?
Hodnotit vlastní práci v nějaké instituci je vždy velmi ošidné. Mám jiný návrh: vezměte výtky Rady STV a porovnejte je s tím, co STV vysílala před mým příchodem, během mého působení a po mém odchodu. Co myslíte, jak takové srovnání dopadne?
e-mail | rss · validní XHTML · WordPress (česky) | odkazy | žurnalistika.cz