Licenci, vydanou v roce 2005 s platností do července 2012, drží společnost Max Loyd, která z 34 procent náleží české pobočce francouzského mediálního konglomerátu Lagardere, třetinu vlastní její prezident Michel Fleischmann a třetinu jeho choť Kateřina Lojdová.

Lagardere, provozovatel Frekvence 1 či Evropy 2, patří k největším hráčům na českém rozhlasovém trhu, kteří se nedávno zasadili o přijetí tzv. rozhlasové diginovely. Do ní si protlačili institut tzv. transformačních licencí - jde o to, že výměnou za souhlas s vládní plánem digitalizace rozhlasového éteru (ještě neexistuje ani na papíře) musí rada pro vysílání automaticky prodlužovat dobíhající analogové licence všem, kdo o to požádají dva roky až rok a půl před vypršením licence. Přechodné “transformační” licence platí až do října 2025.

Tím si velcí hráči díky zákonodárcům prosadili za příslib investovat do digitalizace jistotu pro svůj byznys. Konkrétně zástupci české Lagardere to loni nazývali “společenskou dohodou”. Zmíněný zákon začal platit koncem loňského června.

První “transformační” licenci si od rady vyzvedlo jihočeské Rock rádio Prácheň ze skupiny Media Bohemia, a to loni v září. Lagardere se přes dřívější proklamace teď závazku podporovat digitalizaci vyhnula, dalších osm let může její rádio vysílat analogově.

Info > DJ > Dance

Dance radio začínalo přes pěti lety jako informační a hudební Info radio. Michel Fleischmann pro něj získal kmitočet 89,0 FM z pražských Vinohrad, kde předtím vysílalo Rádio Limonádový Joe. Snahu vytvořit nástupnickou stanici Joea Fleischmann přebil vizí o městském rádiu poskytujícím rychlý a původní informační servis doplněný hudbou, radní dali též na možnost využití zázemí velkých stanic Evropy 2 a Frekvence 1.

Dalších osm let bude ale na tomtéž kmitočtu obsahově jiná stanice. V listopadu 2006 totiž rada povolila změnit název na Info DJ rádio, v lednu 2008 pak na radio DJ zaměřující svou hudbu na “nemainstreamovou populaci, která spojila život s velkoměstem”. Letos 12. ledna se stanice - opět s nezbytným souhlasem rady pro vysílání - proměnila na Dance radio.

Tak se jmenovala původně čistě internetová stanice financovaná společností Czech Computer, která k 11. lednu ukončila své licencované vysílání na kabelu a satelitu a začala dodávat obsah Fleischmannově Max Loydu, jenž zůstává provozovatelem společného rádia. To je kromě frekvence 89,0 FM je dnes slyšet i na 102,9 FM. Nadále vysílá i na internetu.

Pod vedením Martina Pokorného, který od loňského prosince řídí v české Lagardere jiné pražské rádio Bonton, cílí Dance radio taneční hudbou hlavně na posluchače ve věku 15 až 35 let. Manažerem dodávaného obsahu je za společnost Czech Computer Lumír Skokan.

Mediálním zastupitelstvím Dance radia bude společnost Regie Radio Music, které zastupuje ostatní stanice Lagardere v Česku a také konglomerátu patří.

Jana Škopková (foto ČT)

Novou šéfdramaturgyní Centra publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání České televize se stala Jana Škopková, donedávna redaktorka pořadu Na vlastní oči televize Nova. Do ČT se vrací po několika letech, opouštěla ji po neshodách kvůli kritickým reportážím.

Letos osmačtyřicetiletá Škopková nastoupila do nové funkce 12. ledna. Vystřídala Darju Macákovou, která na stejné pozici skončila den předtím a jež podle mluvčího ČT Ladislava Štichy nadále pracuje v centru publicistiky a dokumentaristiky jako redaktorka-dramaturgyně. “O uvolnění z funkce, kterou vykonávala řadu let, požádala sama,” doplnil Šticha k rezignaci Macákové.

Mluvčí odmítl, že by změna v čele jednoho z osmi programových a výrobních center ČT souvisela s dalšími chystanými změnami v nejvyšším managementu veřejnoprávní televize. Ty po svém loňském znovuzvolení slíbil generální ředitel ČT Jiří Janeček a zadal si na ně audit u společnosti Deloitte.

Výsledek chce šéf ČT, jak řekl minulý týden při zasedání kontrolní televizní rady, sdělit v nejbližších týdnech. Janečkovo rozhodnutí nyní očekávají ředitelé na prvním stupni řízení. Mluví se přitom o změně struktury nejvyššího managementu či redukci některých z těchto pozic.

Odchod kvůli reportážím

Jana Škopková začínala v roce 1994 na komerční televizi Prima (tehdy Premiéra) jako sportovní redaktorka, byla tam také zástupkyní šéfredaktora. Pak se věnovala publicistice - v letech 1999 až 2002 jako externí spolupracovnice redakce publicistiky veřejnoprávní ČT, o rok později už jako interní redaktorka pořadu Fakta.

Nedlouho poté ale ČT opustila, bylo to v době, kdy točila kriticky o pražském magistrátu. “Najednou (jsem se) dozvěděla z ničeho nic, že mi není prodloužena smlouva. A bylo to vlastně v době, kdy jsem dělala reportáže, které se týkaly zatopení pražského metra,” říkala Jana Škopková v dokumentu Tomáše Kudrny o politicích První mezi rovnými.

Jeho uvedení na obrazovku ČT před třemi lety provázely kontroverze - tvůrci tvrdili, že byl odložen kvůli “příliš silnému názoru”, podle ČT nebyl včas hotový.

Jana Škopková tehdy mluvila o tlacích od lidí, o něž se v reportážích zajímala. Její slova o okolnostech odchodu z televize se ovšem do konečné podoby dokumentu nedostala.

Vedení televize - současný ředitel Jiří Janeček nastupoval v roce 2003 - dnes tehdejší spor bagatelizuje. “Asi to nebude tak horké, protože předpokládám, že by se sem nevracela a už vůbec ne na docela významný post,” reagoval za ČT mluvčí Ladislav Šticha.

Služba končí k 17. prosinci, informovala televize v aktuálním newsletteru. “Poslední nově nasazený titul bude 7. 12. 2009 předpremiéra seriálu Vyprávěj: Vánoce,” zní doplňující informace.

Ukončit službu rozhodl obchodní ředitel ČT Robert Kvapil. Nedávno řekl, že Videopůjčovna, fungující vedle bezplatného iVysílání, prodělávala a byl o ni minimální zájem.

Na placenou distribuci pořadů přes internet je v Česku podle Kvapila ještě brzy. Stahování pořadů za peníze má v budoucnu nabízet už existující E-shop ČT.

K dopadům hospodářské recese by se totiž podle něj mohly přidat důsledky poklesu sledovanosti programu ČT1. “Je třeba si přiznat, že Česká televize ztrácí výkon na svém hlavním kanále. A pakliže tato situace se nezmění, počítejte s tím, že pokles bude ještě větší, protože se dostaneme do situace, kdy nebude co prodávat,” prohlásil před radními ředitel Kvapil.

Česká televize už dříve upravila svá očekávání letošních reklamních výnosů ze 755 milionů korun na nyní předpokládaných 530 milionů.

Celou neradostnou situaci Robert Kvapil ve středu shrnul takto: “Nejenom že nastal pokles mediálního trhu, což dává horší akviziční příležitosti pro zvedání výnosů České televize, ale Česká televize i ztrácí výkon, a to výkon ve sledovanosti. Musíme si uvědomit, že ještě minulý rok jsme měli k dispozici v listopadu zhruba 6200 GRPs (gross rating points, pozn. red.), což jsou jednotky sledovanosti, které se obchodují. Letošní rok je odhad 3890.”

“Když sečtete tyto dva faktory, tak podaří-li se nám příští rok udržet onen třicetiprocentní pokles, troufám si tvrdit, že to bude úspěch,” řekl pak Kvapil radním.

Zotavení reklamního trhu podle něj zatím nejde čekat: “Jeho nadechnutí, když se kouknu na prosincová čísla, rozhodně zatím v tuto chvíli nelze signalizovat. Začínají jednání o uzavírání celoročních smluv s agenturami a klienti, především ti mezinárodní, pořád mají instrukce ze svých centrál pořád býti opatrní.”

Získávání peněz z reklamy bude podle obchodního ředitele ČT čím dál nejistější byznys. “Prodej bude čím dál více probíhat ad hoc, z měsíce na měsíc,” uvedl Robert Kvapil.

Už letos je situace taková, aspoň podle toho, co nedávno říkal investorům Adrian Sarbu, superšéf televize Nova, která českému trhu vévodí. “Skutečnost se mění každý den,” zdráhal se Sarbu dávat jakékoli odhady budoucích výnosů.

“Zetjednička”, vlastněná finanční skupinou J&T, byla první soukromou digitální televizí, která v Česku odstartovala. Oprávnění vysílat získala už před více než třemi lety, vinou následných soudních sporů iniciovaných neúspěšnými žadateli o licence ale zahájila vysílání až 1. června 2008. Kromě analogového vysílání se šíří všemi možnými cestami - přes pozemní digitální sítě, kabel, satelit, IPTV a internet.

První rok Z1 byl podle dřívejších slov dnes už bývalého generálního ředitele Martina Mrnky poznamenán masivními startovními investicemi. Konec loňského roku potom poznamenaly dopady hospodářské recese. Mrnkův management musel začít propouštět a výrazně škrtat.

Neuspokojivá situace, kterou způsobil hlavně pokles výdajů do inzerce v médiích, vyústila koncem letošního června v odvolání Martina Mrnky. Na jeho místo přišel z televize Nova Zdeněk Šámal, někdejší zakladatel konkurenční zpravodajské ČT24, jednoho ze dvou digitálních kanálů veřejnoprávní České televize.

Ten za dva měsíce, jak tvrdil, stlačil náklady na dvě třetiny, počet lidí na polovinu. “Ušetřili jsme hlavně na personálu, ale situace byla natolik vážná, že jsme museli hlídat i maličkosti. Kolegové se smáli, když jsem ušetřil dvacet tisíc měsíčně na kafi,” popisoval v LN v září.

Krizový manažer Šámal v září zavedl úsporné programové schéma, včetně zrušení živého zpravodajství o víkendech. V současné době naopak lidi nabírá, Z1 poptává redaktory, editory i moderátory. Aby získal vytoužené jedno procento podílu na celkové sledovanosti, na to má Zdeněk Šámal čas nejméně do září 2010. Do té doby chce projekt stabilizovat, tak se prý dohodl s vlastníky Z1.

Bývalý šéf Mrnka předpokládal, že lépe bude už napřesrok. “Období od roku 2010 v oblasti nákladů bude charakteristické především dokončenou restrukturalizací společnosti a tedy přímým projevem úspor, realizovaných v roce 2009, zejména v oblasti mzdových nákladů,” napsal do výroční zprávy.

S rozšiřováním digitálního signálu po republice a nástupem dalších digitálních stanic Z1 rovněž čekala, že bude mít levnější distribuci signálu, což bývá u malých začínajících stanic největší nákladová položka.

“Pouštěli bychom obsah na Stream a dělili bychom se o výnosy reklamy,” přiblížil model uvažované spolupráce. Věc je v rané fázi, řeč zatím byla, jak Kvapil řekl, jen o samotném záměru.

Dát některé pořady na hojně navštěvovaný server má být pro Českou televizi jednou z cest, jak svou původní tvorbou dostat k mladým divákům. “Je důležité budovat povědomí mladší generace a její vztah k České televizi a k obsahu, který vyrábí,” míní Robert Kvapil. Obchodní ředitel ČT byl tím, kdo jednání se zakladatelem a polovičním majitelem Streamu Milošem Petanou incioval.

Právě společným postupem se Streamem, který má díky spojení s portálem Seznam.cz (vlastníkem druhé poloviny Streamu) masové publikum, dokáže ČT najít mladé diváky lépe, než sama na svých internetových stránkách, vyplývá z Kvapilových slov.

“Náš web nikdy, i kdybychom ty ambice měli, nebude komunitní, to nebude rozcestník,” prohlásil ředitel obchodu. “Pakliže nebudeme mít s komunitními weby nějakou spolupráci, smlouvu, dohodu, náš web bude vždycky jenom informační, že si tam někdo jen přijde něco přečíst, ale nebude to rozcestník,” předpokládá.

“Vedle iVysílání nemá Videopůjčovna význam”

Veřejnoprávní televize na internetu už sama nabízí mnoho svých pořadů. Diváci si je mohou přehrát buď zdarma přímo v internetovém prohlížeči, prostřednictvím před rokem inovované služby iVysílání, anebo za peníze ve Videopůjčovně ČT, k té je nutné nainstalovat si speciální program. Jednotlivá díla pak lze pořídit od za pár desetikorun výš.

Webovou videopůjčovnu, spuštěnou v prosinci 2007, chce ale ČT po dvou letech zavřít. Před rokem, po prvním roce provozu, sice registrovala přes sto tisíc uživatelů, zájem o stahování byl prý ale “mizivý” a služba se nevyplácela. “Výnosy z Videopůjčovny absolutně nepokrývaly náklady na její provoz, na technické přepisy jednotlivých děl a podobně,” uvedl ředitel Kvapil.

Například u archivních filmů jako Zlatí úhoři či Saturnin se jednalo o jednotky, nejvýše desítky stažení za rok. Služba také umožňovala stáhnout si díly nově uváděných seriálů o týden dřív, než měly premiéru na obrazovce. “Osmdesát procent obratu celé Videopůjčovny za loňský rok udělala Nemocnice na kraji města a vodácký seriál Proč bychom se netopili,” podotkl k tomu Luboš Kříž, který se v ČT stará právě o management obsahu.

Zájem nedostačoval. “Videopůjčovnu zrušíme, asi ke konci roku, z jednoho prostého důvodu. Na webu České televize se rozjelo iVysílání, čili Videopůjčovna přestala mít jakýkoli význam,” prohlásil ředitel Kvapil. Až “trh bude uzpůsoben k tomu, že si lidé budou kupovat obsah formou stahování a bude to dominantní pro Českou republiku”, pak stahování pořadů za peníze má nabízet už existující E-shop ČT, a to s možností neomezeného počtu přehrání, ne jako dosud ve Videopůjčovně, kdy licence po několika dnech vypršela.

“Vítám YouTube, Hulu, Stream”

Zatím ČT neplánuje, že by své video na internetu zpoplatňovala. “Netvrdím, že to chci dávat zadarmo, ale tvrdím, že to musí mít nějaký řád,” řekl Robert Kvapil. “Třeba to bude na našem iVysílání a po týdnu to pustím do YouTubů, Streamů či něčeho podobného. A s těmi servery budu mít dohodu, že se třeba budu podílet na výnosu z videoreklamy,” nastínil, jak by mohl být nastaven obchodní model spolupráce.

Působení videoserverů, jejichž popularita napovídá, o jaké video mají lidé skutečně zájem, může podle Kvapila pomoci změnit tradicionalistický přístup velkých výrobců audiovizuálního obsahu. “Vítám YouTube, Hulu, Stream a takové služby. To je jediné, co televize může naučit myslet jinak, aby je to zachránilo,” předeslal Robert Kvapil. Podle něj právě třeba Česká televize musí akceptovat, že její produkce se k divákům musí dostávat řadou nových cest, ne jen klasicky přes televizní obrazovku.

Dávat na internet volně i původní hraná díla - nové seriály, televizní filmy a inscenace, přitom zatím ČT údajně komplikují vysoké finanční nároky autorských svazů. Veřejnoprávní televize si na nich chce vymoci, aby platila nižší poplatky na internetu, než tvůrcům odvádí za odvysílání díla v televizi.

“Co se musí dořešit, jsou poplatky OSA a Dilii. Jejich požadavky jsou pro nás neakceptovatelné. Jakmile se s nimi dohodneme na rozumných hranicích, které platí pro Barrandov, pro Stream a takové televize, klidně to tam dáme. Není ale možné, aby po nás požadovaly stejné peníze, jako za odvysílání na obrazovce, to nejde,” je přesvědčen ředitel Kvapil.

“Zejména tam bude za peníze archiv Reflexu a bude to postavené zejména na online předplatném. Počítáme i s jinými formami plateb, ale to hlavní bude online předplatné,” přiblížil Hamšík.

“Má obsah, který se těžko najde jinde na internetu, není to zpravodajství, je něčím unikátní,” popsal, proč právě Reflex bude prvním zpoplatněným titulem Ringieru, narozdíl třeba od bulvárních deníků Aha! a Blesk, u nichž zpoplatnění “zatím nepřipadá v úvahu”.

“Museli jsme si přiznat, že příjmy z inzerce na internetu nejsou takové, aby to vydavatelství uživilo,” uvedl šéf internetové divize Ringieru, co firmu k převratnému kroku přivedlo.

“Podporujeme jakoukoliv formu zpoplatnění internetu,” předeslal přitom Hamšík. “Internet zatím pořád ještě funguje jako velká vykrádačka. Vy něco zjistíte, dáte to na internet, objeví se to všude. Debata teď by se určitě měla věnovat tomu, jakým způsobem chránit své vlastnictví,” míní.

Televizím se to podle Hamšíka už podařilo, omezily praxi, že na internetu kolují videa, která vyrobily, umístěná na web bez jejich souhlasu. “To je cesta, jak z toho ven,” vyslovil se šéf online v Ringieru pro podobně důsledný postup i v případě vydavatelů tištěných titulů.

Jde o souhrn výnosů zajišťovaných společností Media Master (dříve ARBOmedia), stávajícím prodejcem reklamního času veřejnoprávního rádia, a výnosů zajišťovaných vlastní obchodní činností a vlastním prodejem reklamy a sponzoringu samotným Český rozhlasem.

Za celý loňský rok rozhlasu reklama vynesla 58,3 milionu korun, sponzoring 83,8 milionu. Hlavním příjmem instituce jsou přitom výnosy z koncesionářských poplatků, loni tvořily 1,95 miliardy korun.

Český rozhlas má jasněji, kdo bude prodávat jeho reklamní čas příští čtyři roky, počínaje lednem 2010. Jak totiž vedení instituce informovalo Radu Českého rozhlasu, nabídka v rámci probíhající veřejné zakázky přišla od jediné firmy - dosavadního mediazastupitelství. “V tomto tendru jsme obdrželi nabídku jediného uchazeče, tedy společnosti Media Master,” potvrdil mluvčí Zavoral.

Dodal, že ještě nebylo rozhodnuto, hodnotící komise ještě nabídku zkoumá. Proti tendru nedávno vystoupily mediální zastupitelství Media Marketing Services a Regie Radio Music, podle nich je šitý na míru dosavadnímu prodejci reklamního času. Obě společnosti, zastupující komerční rádia, proto ještě před uzávěrkou, která byla 5. října, prohlásily, že se o zakázku nebudou ucházet.

Pak už budou moci sledovat televizi jenom vlastníci set-top boxů, případně satelitní paraboly či předplatitelé kabelové televize. Budou mít ale k dispozici víc programů.

Blížící se ukončení analogu z Cukráku navazuje na dubnové vypnutí ČT 2 na městském vysílači na Žižkově. Průzkumy přitom ukazují, že lidí, kteří se nákupem jiného přijímače na změnu signálu ještě nepřipravili, je tentokrát méně než zjara. „Zatímco v Praze měsíc před vypnutím s přechodem váhalo 13 procent domácností, v případě vypínání Cukráku je to jen 8 procent,“ přibližuje tiskový mluvčí digitalizace Rostislav Starý.

Tři čtvrtiny domácností už na digitální vysílání přešly (přikoupily set-top box či moderní televizor nebo se rozhodly pro satelit, kabel či IPTV, televizi přes internetovou přípojku). Jako v zahraničí ovšem také v české metropoli existuje určitá skupina tzv. odpíračů, kteří přechod na novou technologii nechtějí, vůbec s ní nepočítají. V dosahu Cukráku jsou takových lidí 4 procenta.

Přechod na digitální vysílání, který má v Česku vyvrcholit nejpozději v červnu 2012, umožní efektivněji využít éter. Vejde se tam mnohem víc programů a později i ve vyšší kvalitě (v HD, vysokém rozlišení obrazu).

Stát teď v Praze do poslední chvíle tlačí na lidi, aby přechod už neodkládali. Mnozí tak mohou ve stanicích metra potkat maskota Digiboye s doprovodem. „Z průzkumů víme, že informovanost o procesu je v Praze téměř stoprocentní. Cílem digihlídek je proto spíš upozornit, že termín už se opravdu přiblížil,“ uvádí národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva.

Dnes také přijde 350 tisícům pražských a středočeských zákazníků operátora Telefónica O2 upozornění ve formě SMS. Přímo z obrazovek už déle informují o změně též ČT 1, Nova i Prima, tedy právě stanice, které se v oblasti za pár dní odmlčí.

OSA (Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s.) a YouTube oznámily, že uzavřely nové licenční ujednání, které pokrývá hudbu obsaženou ve videoklipech vysílaných prostřednictvím internetové platformy YouTube. Licence bude platná zpětně od října 2008, kdy český video portál YouTube odstartoval. Textaři, skladatelé i vydavatelé hudby, kteří jsou zastupováni OSA, budou dostávat z vysílaných videoklipů tantiémy.

Roman Strejček, předseda představenstva OSA, ke smlouvě poznamenal: „Je důležité, aby ti, kdo hudbu vytvářejí, tedy textaři a skladatelé, které naše společnost zastupuje, dostali odměnu za používání svých děl na YouTube. YouTube je velice populární video portál a nová licence přispěje k další podpoře hudebních talentů. Jde o velký úspěch pro textaře a skladatele z celého světa, které OSA zastupuje pro území České republiky, jakož i pro komunitu YouTube jako takovou. ”

Kateřina Holcmanová, marketingová manažerka českého Google, dodává: „YouTube je v České republice nejnavštěvovanějším videoserverem a v průběhu prvního roku si získal mnoho nových českých uživatelů. Jsme rádi, že společně se sdružením OSA jim i nadále budeme přinášet nový prémiový hudební obsah a zároveň podpoříme české autory i nové hudební talenty.“
OSA

Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. je občanské sdružení chránící autorská práva hudebních skladatelů, textařů a nakladatelů z celého světa. Má uzavřeny reciproční smlouvy s obdobnými ochrannými organizacemi z celého světa. Je členem mezinárodních organizací CISAC (mezinárodní konfederace hudebních autorů a skladatelů) a BIEM (mezinárodní úřad společností spravující práva k mechanickému zaznamenávání a reprodukcí hudebních děl).

OSA je důležitou spojnicí mezi autory hudebních děl a samotnými uživateli, jakými jsou např. rozhlasoví a televizní vysílatelé, provozovatelé klubů, pořadatelé koncertů aj. Prostřednictvím OSA mají přístup k celosvětovému hudebnímu repertoáru, který čítá zhruba jeden milion autorů z celého světa.

Minulý týden v pátek, 9. 10. 2009, Ochranný svaz autorský oslavil 90 let od svého vzniku.

Technologie Content ID
Ochrana autorských práv je důležitou součástí YouTube. Vlastníci obsahu mají k dispozici speciální technologii Content ID, tj. nástroj, který umožňuje majitelům autorských práv snáze najít a identifikovat videa s jejich obsahem nahraná na YouTube. Vlastníci práv se pak mohou rozhodnout, zda budou chtít svá videa zablokovat, nechat volně přístupná nebo je zpeněžit, což je nejčastěji preferovaná volba.

Dosavadním majitelem společnosti Euronews, která Euro vydává, byly fondy soukromého kapitálu PPF Investments. Skupina PPF nyní převezme jejich manažerskou společnost PPF Investments Ltd. Transakce podléhá regulatorním podmínkám.

Skupinu PPF ovládá Petr Kellner. Ve společnosti PPF Investments mu ale patřil jen menšinový podíl, dosud ji totiž kontroloval Tomáš Brzobohatý.

Změní se i představenstvo vydavatelství Euronews. Na jeho předsedu bude navržen Evžen Hart, ředitel pro lidské zdroje a komunikaci PPF.

István Lékó zůstává šéfredaktorem Eura a po sporech s majitelem se má také vrátit do představenstva, jako místopředseda. Loni v létě, poté, co si rozmyslel svůj odchod, přitom LN říkal: “V Euru už nehodlám vzít manažerskou funkci, chci se věnovat jen novinařině.”

Dalším místopředsedou představenstva a zároveň generálním ředitelem Euronews se má stát Vojtěch Jirků. Ten sbíral zkušenosti v českém Microsoftu a právě ve skupině PPF.

“Pro zlepšení obrazu Českého rozhlasu a informovanosti posluchačů zvážím zavedení pravidelného pořadu “Volejte řediteli”, který bude určen nejenom generálnímu řediteli, ale i členům Rady ČRo a dalším manažerům Českého rozhlasu,” napsal Medek v kandidátském projevu.

Pro rozhlas by to nebyla novinka, naposledy takový pořad vysílal loni 19. ledna. Byl hodinový a tehdejší ředitelka Radiožurnálu Barbora Tachecí v něm vysvětlovala razantní programové novinky, které vzbudily emoce a protesty některých posluchačů.

Ředitele ČT Janečka zase nápad na pořad umožňující přímou komunikaci s diváky zaujal v projektu Jany Bobošíkové, která kdysi na Nově také pracovala a ve volbě v létě neúspěšně kandidovala proti němu.

“Bývalý ředitel Novy Železný měl výborný nápad s pořadem Volejte řediteli, tak proč něco podobného neudělat? Konec konců, myslím si, že by to bylo fajn,” řekl Janeček novinářům v červenci těsně po svém znovuzvolení. Jak později řekl serveru Aktuálně, pořad ale zavede nejdřív příští rok.

Centrum vznikne na základě Radiožurnálu, zpravodajského Rádia Česko a publicistické stanice Český rozhlas 6. „Dle smluv a zadání stanic bude vyrábět a dodávat příspěvky, zpravodajské relace a publicistické pořady pro jednotlivé celoplošné stanice ČRo, případně pro regionální stanice sídlící v Praze,“ nastínil Medek. Ostatní regionální stanice budou na zakázku centra připravovat příspěvky, pořady či přenosy formou vnitropodnikové smlouvy. „Tento systém je zcela běžný v jiných veřejnoprávních médiích v Evropě,“ tvrdí Medek.

Centrum má vést ředitel zpravodajství, což bude nově zřízená manažerská funkce. Bude velet vedoucím zpravodajství regionálních stanic, sám bude podřízený přímo generálnímu řediteli. Ředitele zpravodajství jako pracovníka prvního stupně řízení má veřejnoprávní Česká televize. Rozhlas nedávno ustavil podobnou funkci, a sice ředitelky zpravodajských stanic (Radiožurnálu a Rádia Česko), je jí Hana Hikelová. O té Medek před volbou řekl, že se na svém místě osvědčila.

Jedním z hlavních úkolů budoucího ředitele zpravodajství bude podle Medkova zadání „zřízení čistě zpravodajsko publicistické analytické stanice, vysílající 24 hodin a poskytující nepřetržité zpravodajství, vývoj událostí, komentáře a analýzy“. Taková stanice má vzniknout sloučením Rádia Česko a ČRo 6, některých segmentů z Radiožurnálu, případně digitální stanice o vědě a technice Leonardo.

Uvažovanou stanici mluveného slova chce Medek vysílat zprvu na 40 až 60 procentech území, později by měla získat širší dosah díky restrukturalizaci frekvencí Českého rozhlasu. Medek by také rád získal analogové kmitočty, na nichž se tu nyní šíří anglické vysílání BBC. Na nich už dnes lze několik hodin denně naladit také Rádio Česko. V roce 2012 by přitom rada pro vysílání měla rozhodovat, zda BBC její zdejší licenci prodlouží.

Celorozhlasové centrum pak zahrne nově budované rešeršní oddělení, dále sekci internetového zpravodajství a rovněž další novou pozici, kterou Medek nazývá „poradce politika“. Údajně po vzoru BBC či Radio France by takový člověk měl odpovídat za dodržování nestrannosti a věrohodnosti zpravodajství a publicistiky.

Peníze na to všechno by se mohly podle Medka čerpat mimo jiné z fondů Evropské unie, hlavně v oblasti zahraničního zpravodajství.

Všechny tyto kroky vidí generální ředitel Medek jako “jedinou cestu”, jak zlepšit kontrolu toho, jak rozhlas ve vysílání dodržuje “zásadní hodnoty” veřejnoprávního média. Dosavadní systém kontroly podle něj totiž není dostatečně funkční.

Jmenovala čtyři případy reportáží, jimiž ČT podle názoru tzv. „velké“ rady porušila zákon o vysílání, přikazující zachovávat objektivitu a vyváženost. Šlo o reportáž o vzdělání poslance Dimitrova (200 tisíc korun), ombudsmanově zprávě o CzechTeku konaném v roce 2005 (200 tisíc korun), o Týdnu zdravotnického neklidu (100 tisíc korun) a o tom, jak politici využívají armádní letku (200 tisíc korun).

Rada tedy volila mírnější finanční sankce, zákon jí totiž umožňuje udělit za takové prohřešky pokutu od 50 tisíc do 2,5 milionu korun. „V těchto dvou letech jsme platili poměrně málo,“ podotkla přitom právnička Vocetková.

Počet správních řízení kvůli problémům s nestranností zpráv či publicistiky ale stoupá. Děje se tak poté, co rada loni přistoupila k rozsáhlejšímu monitoringu vysílání.

Vyváženost a objektivita jsou nyní nejčastějším předmětem sporů ČT s radou pro vysílání, uvádí televize. Naposledy rada pokutovala 200 tisíci korun reportáž z Událostí z loňského října o jackpotu Sazky. V ní šlo o malou pravděpodobnost výhry, údajný italský vědec ji srovnával s pravděpodobností toho, že do Země narazí asteroid, a podotkl, že „všichni spíš vylítnem do povětří, nežli jeden z nás vyhraje“.

Že rada pokutu udělí, ještě neznamená, že ji televize zaplatí, často se televize s RRTV o pokuty soudí.

Většina podezření se nepotvrdí

Možná porušení povinnosti poskytovat „objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů“ a nezvýhodňovat nikoho, jak žádá zákon, má mezi správními řízeními vedenými RRTV „tradičně vysoký podíl“ obecně.

Radní to uvedli ve výroční zprávě za loňský rok, kdy takových řízení zahájili s televizemi dohromady 79. Jen v deseti případech ale udělili pokutu, sedmkrát volili pouze upozornění. Vyváženost zpráv a politickopublicistických pořadů je druhý nejčastější problém, jímž se „velká“ rada loni zabývala, hned po nedostatečném oddělování reklamy a sponzoringu od pořadů.

Ze slov předsedkyně RRTV Kateřiny Kalistové vyplynulo, že radní nemají jasná pravidla. „Náš zákon velký prostor pro radu nevytváří, nebo naopak je prostor tak široký, že nevíte, jak toto téma uchopit. V zahraničí to tak není,“ odkázala na britského regulátora Ofcom. „Pojem vyváženost není vymezen nikde a dá se s ním velmi volně nakládat,“ míní podobně místopředseda RRTV Milan Bouška.

„Vyváženost chápeme jako zastoupení dotčených stran,“ pokusila se vysvětlit Martina Šotková, ředitelka analytického odboru Úřadu RRTV, jak se sporné příspěvky hodnotí. „V reportáži by měl být dán prostor všem stranám, hodnotíme i délku a jak byla vyjádření sestříhána a v reportáži zařazena.“ Poslední dobou se prý množí stížnosti na to, že reportéři dokazují fakta citací náhodných kolemjdoucích či že užívají nejmenované zdroje.

Šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Petrov své lidi bránil, po chybách se podle něj snaží vždy zařadit tzv. tiskovou opravu a kdyby rada sahala pouze k pokutám, ztratil by podle Petrova tento institut smysl. „Je to trochu demotivující, že i za takovéto situace na nás přistane pokuta,“ vyčetl radě šéfredaktor. Přínosnější pro obě strany by prý bylo víc jen upozorňovat.

Televize si přitom často stěžují, že radní své tvrdé rozsudky málo vysvětlují. To ale není případ trestu za tuto hanbárnu, zde je explikace vskutku detailní. Posuďte sami.

Dvě stě tisíc pokuty dostaly kabelovky proto, že loni 28. srpna nezamezily odvysílání desetiminutové scény, začínající ve 2.07 ráno.

Proti zákonu o vysílání se tedy prohřešily (cituji) „šířením programu Hustler TV obsahujícího vyobrazení hrubého sexuálního násilí (Manžel ,trestá‘ nevěrnou ženu. Trest na nahé ženě zavřené ve visící kleci vykonává banda násilníků, kteří přitom jednají velmi hrubě a násilnicky, jak verbálně, tak nonverbálně. Násilím nutí ženu k jejich orálnímu uspokojování, drží ženinu hlavu za vlasy a tlačí její ústa ke ztopořeným penisům. Nejčastějšími slovními vulgaritami jsou různé obměny výrazu ,fuck‘. Žena naříká, muž přivázaný u kůlu má u hlavy přiloženou pistoli a musí vše sledovat. Dále žena musí lízat jednomu násilníkovi anální otvor za stálého vulgárního pokřikování únosců. V poslední fázi scény je žena vyjmuta z klece a na stole před přítelovými zraky znásilněna. Násilníci jí drží paže a nohy, jeden z nich s plačící ženou proti její vůli vykonává soulož, další ji ztopořeným penisem bije přes obličej.), tj. pornografii a hrubé samoúčelné násilí, čímž se dopustily porušení zákazu šířit takový program, který obsahuje pořady, které jsou vysílány v rozporu s ustanoveními“ (konec citace) příslušného zákona (následuje výčet paragrafů).

To je výňatek z tiskové zprávy, kterou rada zveřejnila včera. Od loňska, kdy na trh přišla první česká erotická televize, se přitom radní pornografie více než hrozí. Dali si dokonce vypracovat analýzu, ale zjistili jen, že dozorovat a trestat televizní porno je obtížné, neboť ho vysílací zákon přesně nepopisuje.

Zápisy ze schůzí správního orgánu tímto handicapem rozhodně netrpí. Už dřív si radní stanovili, že „na pornografii lze pohlížet jako na reálné zachycení sexuálního aktu, přičemž se kamera pokouší zachytit akt s co největší otevřeností a detailností“. Obraz řekne víc než tisíc slov, ale někdy ani není potřeba.